Dlouho očekávaná první chumelenice je tady. Vzduch je plný naděje a voní po skořici a hřebíčku. Tu a tam se ozve: „Á, tady se peče!“, a doma je hezky, teplo a sladce. 

Milovníci severské literatury, zpozorněte! V těchto dnech probíhá v Praze již 8. ročník Festivalu dny severu. Letošní ročník zastřešuje téma severské podivno. Jedná se o koktejl žánrů, jako jsou magický realismus, fantasy, horor a sci-fi.

„Jéé, no to víš, že se mi ta knížka líbí! Trefils to naprosto přesně. Vlastně až tak moc, že už stejný titul doma mám.“

Rozmohl se nám takový nešvar. Stále častěji autoři knih představují své hlavní hrdinky jako alkoholičky, závislé na prášcích proti úzkosti. Nevím, zda je to nový módní trend, ale ani v této knize to nebylo jinak.

Setkávám se s nadějnou spisovatelkou Lucií Hlavinkovou. Autorka žije v Brně, píše povídky, fejetony i skutečné příběhy. Věnuje se psaní, ale spisovatelkou z povolání ještě není. Dříve na Filozofické fakultě učila religionistiku, v současné době učí angličtinu a je překladatelkou. Jejím dalším velkým koníčkem je vyšívání a výroba společenských kabelek.

Máme tu podzim. Období huňatých dek, velkých hrnků s čajem, teplých ponožek, dýňových polévek a barevného listí. Takže až si vydlabeme každý tu svoji dýni, zachumláme se do postele a budeme si číst. Ale co to bude? Blíží se nám Halloween, chtělo by to nějaké tajemné čtení, plné napětí a nejlépe i duchů, nemyslíte?