Vánoce po francouzsku
Evie kdysi Vánoce milovala, ale teď se už nemůže dočkat, až budou za ní. Snaží se jim uniknout tak, že odjede z Anglie úplně sama na francouzský venkov, kde chce jen být zavřená u krbu, jíst a pít. Je odhodlaná Vánoce úplně ignorovat. Když se však čirou náhodou seznámí se svým charizmatickým sousedem Didierem, který má za sebou podobně bolestné zážitky jako ona, začnou se dít pravé vánoční zázraky. Bude to vše ale stačit, aby zmizel přízrak předchozích Vánoc?
„Bonsoir. Moc se omlouvám, že vás ruším, madame, ale chtěl jsem se zeptat, jestli ná´odou nemáte stru´adlo. Nemohl bych si ´o od vás půjčit? Víte, mám doma lanýž, a chtěl jsem si udělat dobrrrrou omeletku. Jenže malheureusement nemám stru´adlo…“
Ach pane bože, tohle je ta nejlepší halucinace, co znám! (…) Naklonila jsem se dopředu a začala zvracet, Bradleymu Cooperovi přímo na boty. Měl na sobě černé kožené polobotky, jak jsem si mimochodem stačila všimnout, takový ten druh, co má v sobě vyražený vzorek malých dírek. To bude šichta, než se to vyčistí."
Vánoce po francouzsku je příběh plný výborného jídla, dobrých přátel, francouzských slov a krásných, elegantních Francouzů, kterým prostě nelze odolat. Kniha přináší podle mého určité poselství, o čem jsou vlastně Vánoce. A také o tom, že je důležité, abychom si udrželi víru v lepší zítřky. Musíme živit nadějí své duše i těla, musíme udržovat žhavý plamínek ve svých srdcích – a nedbat na to, že je slabý a skomírá. Tento román je milá oddechovka, která vás naladí na tu správnou atmosféru Vánoc. A co je důležité – koupí knihy darujete peníze na projekt Lékaři bez hranic, který je v příběhu podstatný. Spisovatelka Fiona Valpy se rozhodla 10 % svých autorských honorářů věnovat právě na tuto dobročinnou věc. Nadace se v originále jmenuje Medicins sans Frontiéres. Na konci knihy je také zmíněno, jak se vypořádat se ztrátou miminka, včetně webových adres organizací, které s touto problematikou pomáhají. A to nejen v USA a Velké Británii, ale také v České republice. Takže si pojďte ozdobit stromeček a přejte si tuto knížku jako dárek. Uděláte tím také něco dobrého pro úplně cizí, ztracenou duši… A i o tom jsou přece Vánoce, no nemám pravdu?
Autor Veronika Hladíková
Blogerka, milovnice knih, cestování, léta, sluníčka, seriálů, focení, dobrého čaje a skvělého jídla.
Můj nejoblíbenější citát je od Karla Čapka, který jsem si trošku poupravila podle svého: „ Nejkrásnější věci na světě nejsou věci, ale okamžiky – kromě knih samozřejmě.“ ☺