Měli jste ve škole rádi dějepis nebo vás memorování dat a událostí spíš děsilo a rozčilovalo? A pamatujete si z něj něco jiného než rok vydání Zlaté buly sicilské? Pokud ano, o historii se nadále zajímáte anebo jste pravidelným odběratelem populárních časopisů na toto téma, knihu Gilese Miltona Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci vynechejte. Většinu příběhů už nejspíš budete znát. Doporučit ji naopak můžu jako dárek pro školáky a teenagery, které chcete pro dějepis nadchnout a školní memorování jim trochu zpříjemnit.

Když Lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci je již druhou knihou ze série Fascinující poznámky z historie pod čarou (první nese český název Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku). Anglický spisovatel a historik v nich shromažďuje kuriózní a méně známé příběh z lidské historie. Jedná se většinou o drobné příběhy, jejich délka nepřesáhne tři stránky. V druhém díle jich čtenáři naservíruje celkem padesát a jsou rozděleny do do osmnácti tematických kapitol. Fagan nebyl nikdy schopen vysvětlit, proč byl myšlenkou na vloupání se do Buckinghamského paláce tak posedlý, ačkoli si myslí, že to mohla způsobit podomácku připravená polévka z halucinogenních houbiček. ‚Zapomněl jsem, že se říká, že si máte vzít jen trošku. Měl jsem z houbiček dlouhý, velmi dlouhý úlet.’ Faganova matka však tvrdí, že se její syn vloupal do Buckinghamského paláce proto, že královna má pověst velmi dobré posluchačky. ‚Myslím, že si chtěl jenom popovídat, pozdravit ji a probrat s ní svoje problémy.’ Prohlásila. str. 130 Autor píše v žánru tzv. popularizované historie. Nemusíte se tedy bát přívalu dat a suchých faktů, definic nebo nějakých složitostí. Kniha se čte dobře a rychle, je ideálním společníkem všude tam, kde vás bude ve čtení někdo nebo něco vyrušovat. Třeba do školní lavice. Už samotný název nastiňuje dva příběhy, na které se může čtenář v knize těšit: mozek Valdimira Iljiče Lenina byl po jeho smrti nakrájen na 30 000 tenkých plátků. Proč? A kým? A věděli jste, že Churchill během druhé světové války vyvíjel prostřednictvím svých vědců biologickou zbraň, jejímuž testování padla za obět nejedna ovce? Nebo že Spojené státy měly císaře? Sice tak trochu samozvaného, ale co už. Nebo že v Londýně se pokoušeli stavět věž vysokou až do nebe jen proto, aby Francouzi se svou Eiffelovou věží neměli něco extra? Poslední přeživší toho hrozivého rána byla mladá dívka Havivra Da Ifrileová. Její únik byl ještě podivnější: našli ji volně unášenou mořem na loďce, v bezvědomí, ale živou. Vůbec si nevzpomínala, jak se tam dostala. str. 60 Naše historie je zkrátka plná bizardních událostí, na které se postupem času skoro zapomnělo. A to je možná škoda, protože nám mohou připomenout, že za každým významným objevem stojí tisíce neúspěšných pokusů, zklamaných lidí i obětí, že důležité je se nevzdávat, zkoušet a inovovat. A to je mnohem důležitější než že vás kniha Gilese Miltona pobaví, poučí o historii a možná pomůže si lépe zapamatovat pár významných dějepisných milníků.