Nebudu vás přesvědčovat, že podzim je v Norsku opravdu krásný. Mrazivá rána, slábnoucí slunce odrážející se na vodní hladině, barevné listí. Tahle romantika není pro každého. Poznat tyto mrazivé a deštivé končiny ale můžete, aniž byste se zvedli z oblíbeného ušáku. Níže najdete mých 10 nejoblíbenějších norských autorů (pozor – ve výběru nejsou jen thrillery a detektivky).

V letošním roce si připomínáme 100 let od narození Bohuslava Buriana, mladého brněnského kněze, jehož podrobná biografie se objeví v těchto dnech na pultech knihkupectví. Ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím ji napsal historik František Kolouch.

Léto nám definitivně vzalo za své a vlády se chopil podzim. Zatím je k nám velice mírný a za okny máme krásné babí léto, které ještě láká k procházkám. Ale není na škodu zásobit se novými, právě vycházejícími knihami.

Sandy právě pochovala svou maminku, a ta měla na smrtelné posteli poslední přání: doručit dopis, který napsala neznámé ženě. Sandy netuší, kdo ta žena je. Na obálce je pouze její jméno, bez adresy. Ví pouze, že záhadná Anna kdysi žila v Neapoli v Itálii.

Harry Potter, škola čar a kouzel v Bradavicích a příběhy, které lámaly rekordy v prodeji. Snad neexistuje na světě člověk, který by tuto knihu a později i seriál, neznal. Já osobně jsem Harrym naprosto nepolíbená a snad bych si příběhy malého chlapce, který okouzlil svět, měla přečíst. Ale stále nenadešel jeho čas a dávám přednost detektivkám, které autorka Joanne Rowlingová vydává pod pseudonymem Robert Galbraith. Snad aby se na chvíli vymanila ze šílenství kolem Harryho Pottera, rozhodla se napsat detektivní román v hlavní roli s bručounem a svérázným soukromým očkem Cormoranem Strikem. A trefa to byla rovnou do černého, neboť co vzejde z pera autorky, okamžitě získává miliony nadšených čtenářů.

Když jsem byla malá a onemocněla jsem, na hlídání mě dostala babička. Ještě dnes si živě vybavuji, jak babička voněla po mentolových bonbonech a krémem na ruce. Celé dny trávila u okna s pletením v ruce a já ji fascinovaně pozorovala, co dokáže. Babička byla studnice vzpomínek. Prošla si válkou, jako sudetská Němka měla spoustu příběhů, ale na hodně věcí jsem se jí nezeptala. A dnes toho trpce lituji.