Kniha o těžkém životě taxikáře
Přiznání taxikářů je sbírkou zážitků od Jiřího Němčíka, který se živí rozvážením lidí a zažívá přitom mnoho veselých historek, ale i dramatických chvilek. Díky této poměrně malé knížce zjistíte, že život taxikáře někdy není procházka růžovým sadem.
Jiří Němčík píše od dětství články, blogy a hudební recenze. V roce 2015 o sobě dal vědět svým knižním debutem Smrthaus, který představuje autobiografický příběh ošetřovatele ve starobinci. I ve své druhé knize se rozhodl seznámit čtenáře s velice zajímavým světem, v němž se může stát téměř cokoliv. Jako taxikář totiž potkává jedince různých povah i nálad.
Celý text se skládá z desítek krátkých historek, které popisují jeho zákazníky a komplexně práci taxikáře. Řada z nich je velice humorných, ale najdete tu i smutné až tragické příběhy, některé pak slouží až k zamyšlení nad lidským chováním.
Jirka Němčík během své práce vozil prostitutky vyprávějící o svých sexuálních zážitcích. Samozřejmě i řadu lidí pod vlivem alkoholu a drog. V tomto případě se většinou jedná o velice vtipné zkušenosti, i když nejsou úplně poučné. Naopak často vypovídají o zkaženosti lidstva.
Vedle toho ovšem převážel i staré a nemocné, což už samozřejmě není taková sranda. Velice se mi ovšem líbil autorův smysl pro slušnost, kdy neváhá svézt stařenku jen kousíček, aniž by z toho měl nějaké výrazné ryto. Vlastně celkově je na něm vidět jeho milá povaha, i když to není "úplnej slušňáček". Část totiž dojde na přetřes i jeho minulost, ve které nechyběla ani marihuana a další neřesti.
Možná se v tom velkém množství historek začnete postupně trochu ztrácet a chvílemi může celé vyprávění působit lehce stereotypně, ale zároveň se při něm prostě hodně pobavíte. Svezete se i s nějakou tou známou osobností a často v taxíku zůstane i nějaký ten dárek. Ať už v podobě cigaret, mobilu nebo pozvracených sedaček.
Na přetřes přijdou některé nepsané zákony tohoto řemesla, ale i pozitiva spojená s různými materiálními či psychický odměnami. Domácí buchta samozřejmě potěší, ale takový úsměv, poděkování a další milá slova jsou k nezaplacení. Dobře, dělají to všichni pro peníze, mohou se ovšem najít i další příjemné bonusy.
Nechybějí ani ilustrace, které vypadají poměrně jednoduše, ale velice příjemně ztvárňují některé okamžiky vyprávění. Toto dílko má celkem 220 stránek, ale vzhledem k jeho malým rozměrům a neustále se měnícím situacím je velice čtivé a rychle vám uteče.
Příběhy taxikářů jsou především humorně zaměřenou knihou, která vychází z realistických kulis. I přes mnoho žertování v ní najdete řadu chvil popisujících kruté chvíle našich životů. Možná někteří z vás po jejím přečtení zatouží usednout za volant a vrhnout se na taxikaření. Zároveň si ovšem uvědomíte, že často budete muset jednat i s lidmi, kteří vám nemusejí být sympatičtí. Můžete se dostat takřka do ohrožení života a ještě za to nedostat zaplaceno. No, je to někdy těžká facha pro pány (a dámy) za volantem.
Autor Lukáš Loužecký