Noemí Taboadová, kolektivem oblíbená, všemi milovaná a obletovaná, vskutku překrásná dívka, dostane znepokojující dopis od své nedávno provdané sestřenice s žádostí o pomoc. Po debatě s otcem se hlavní hrdinka vydá do zapadlého domu na mexickém venkově. Není si ovšem vůbec jistá, co ji tam ve skutečnosti čeká, jelikož si její sestřenka vzala na jednu stranu velice pohledného Angličana, na druhou cizince, kterého prakticky nikdo z její rodiny nezná –  ani Noemí.

Noemí, velmi nepravděpodobná zachránkyně, zcela nevhodná pro amatérské vyšetřování, si sbalí své oblíbené elegantní šaty, rudou rtěnku a vyrazí vstříc tajuplnému dobrodružství! Naštěstí je povahou velice tvrdohlavou a bystrou. Také si rozhodně nenechá nic líbit a oplývá nezdolnou vůlí. Po setkání s novou Catalininou rodinou, jejím záhadným manželem, jeho otcem – starosvětským kmetem, kterého Noemí okouzluje, či dokonce se samotným domem, jenž jí vstupuje do snění a zaplňuje ho vidinami plnými krve a záhuby, si dívka začne hodně rychle uvědomovat, že tady je něco opravdu v nepořádku!

Jejím jediným spojencem v domě hrůzy se zdá býti nejmladší potomek rodu, plachý, něžný muž, který se od začátku jeví být odlišný v porovnání se zbytkem rezidentů příbytku. Noemí doufá, že jí pomůže, ale to také může být i léčka, a on by mohl, stejně jako ostatní členové rodiny, skrývat temné familiární tajemství. Jelikož za zdmi domu i v samotném vzduchu se vznáší prastaré zlo, něco temného a nepoznaného. I přesto, že je dívka přitahována do děsivé a zároveň i svůdné náruče světa uvnitř domu, má obavy, že tuto podivnou usedlost možná nebude tak jednoduché opustit…

Rovnou svou kritiku započnu tím, že se mi příběh bohužel nelíbil. Své hodnocení uvedu pro větší přehlednost v bodech:

1. název knihy:

a. gotika to celkem i byla, hlavně díky tajemné atmosféře

b. mexická vůbec, bylo to celé anglické ažaž včetně strašidelného domu a celého panství, jediná mexická je tam ústřední hrdinka

2. horor:

a. vůbec to neumělo ničím postrašit, což jsem doufala, že zažiji, včetně např. husí kůže při čtení, takže žádný strašidelný mexický horor!

3. akce a napětí:

a. akce max. na posledních 70 stranách, jinak velká fádní bída

b. napětí také až téměř na samotném konci

4. děj X popis:

a. er-forma vyprávění

b. děj se neustále nudně točil kolem dokola bez zřejmého výsledku a zvratů

c. popisů zde bylo až moc a to tak zcela zbytečně, že odváděly pozornost od stěžejních dějových linií, které tudíž vůbec neměly spád a gradaci a ve výsledku ani smysl

5. romantika:

a. celkem příjemný, nenucený doplněk hlavní dějové linie

6. zápletka a „hlavní padouch“:

a. na jednu stranu to bylo originální a nápadité, na druhou to zpracování příběhu všechno zabilo, včetně konce, který byl jak vystřižený z americké romantické komedie

Považuji se za velkého fanouška a milovníka hororů a vím, že není vůbec snadné v tomto žánru cokoliv vytvořit, ale tohle bohužel nebyl horor ani přes silné dioptrické sklo! Takže suma sumárum, mě MG vůbec nesedla, ale to neznamená, že vy v ní nedokážete nalézt další lásku svého knižního života.