V nitru se trauma schovává izolovaně, jako v třinácté komnatě tichého domu. V kuchyni se musí vařit a v obýváku se občas všichni sejdou při sledování filmu. Jen sem tam z utajené místnosti dolehne podivný strašidelný zvuk, který všechno ostatní na chvíli zmrazí. A někdy si člověk uvědomí, že je v domě místo, kam nikdo nechodí a kde možná zůstaly zamčené i cenné věci, které teď v životě chybějí...

Citát, který jste si právě přečetli, v několika větách dokonale vystihuje podstatu celé knihy. Upřímně se přiznám, že se s naučnou literaturou setkávám primárně při psaní různých seminárních prací a přípravě prezentací na vysoké. Občas se však přistihnu, že při vší té záplavě fantasy, romantiky, detektivek a hororů mé srdce zatouží po něčem, co mě přinutí hluboce se zamyslet. A přesně tohle kniha dokázala.

Dílo Trauma a disociace mě zaujalo nejen zajímavou obálkou, ale především anotací, která slibuje dostupnost a relevantnost informací pro každého: odborníka i laika. Obecně jsou oba pojmy v České republice ne příliš známé a spousta lidí vlastně ani neví, co si pod nimi představit. Jelikož je kniha poměrně netradiční, rozhodla jsem se ve stejném duchu pojmout i tuto recenzi. Níže se tedy dozvíte největší klady a zápory, které dílo dle mého názoru vystihují.

Nejprve ke kladům. Tato kniha:

+ nabízí základní terminologii a definice traumatu a disociace v poměrně srozumitelném jazyce,

+ obecně vymezuje poruchy vznikající z traumatu jako například posttraumatickou disociaci, PTSP, chronickou depersonalizaci, derealizaci či u nás poměrně neznámou DID.

+ je skvělým průvodcem nejen pro lidi trpící některou z disociačních poruch, vyplývajících z traumatu, ale také obsahuje citlivé rady pro jejich blízkou rodinu či přátele,

+ obsahuje spoustu zajímavých studií, odkazů na výzkumy, modely či webové stránky, zabývající se traumatem a disociací,

+ vysvětluje vznik, průběh a vyrovnávání se s traumatickou situací,

+ dbá na důležitost terapeutické práce u lidí s disociačními poruchami,

+ poukazuje na situaci nejen v zahraničí, ale i v České republice.

A na závěr několik malých záporů. Tato kniha:

- je občas náročně napsaná, i přesto, že se snaží o srozumitelné vysvětlení terminologie.

- obsahuje málo osobních příběhů a celkově situací z praxe,

- není pro každého; jelikož se jedná o naučnou literaturu, kterou spousta lidí nevyhledává a nemá rádo.

Podtrženo a sečteno, autorka i přes obtížnost tématu píše čtivě a srozumitelně. Občas se sice stane, že si člověk musí některou pasáž přečíst dvakrát, protože ať chceme nebo ne, definice někdy dokážou pořádně potrápit. Jak jsem zmínila v negativech, trochu mě mrzelo, že se v knize nevyskytovalo více osobních příběhů dotýkajících se traumatu a celkově disociačních poruch. Pár zmínek se našlo a právě kvůli nim bych ocenila, kdyby jich bylo v knize podstatně víc. Tyhle pasáže byly nesmírně zajímavé a velice lidským způsobem přibližovaly jinak náročnou tematiku.

Narovinu upozorňuji, že je to místy těžké a bolavé čtení, při kterém mě upřímně mrazilo víc, než při kdejakém hororu. Protože jsem věděla, že to není fikce. Tohle je bohužel realita.