S Kateřinou Čermák Brabcovou, malířkou, ilustrátorkou a blogerkou jsme se po několik let setkávali na stránkách Magazínu Dobrých knih, kam pravidelně přispívala svými články. I když je už delší dobu na volné noze, knihy tvoří důležitou součást jejího života i nadále: v současnosti můžete obdivovat její obrázky například na přebalech českého vydání knih Julie Caplinové.

Vaší doménou je kreativní vizuální tvorba. Co si můžeme pod tímto širokým termínem představit?
V první řadě vytvářím ilustrace, třeba do knih nebo do reklamy. To tvoří aktuálně největší část mé práce. Ale není to jediná věc, která mě živí, pro některé klienty fotím a natáčím videa, která pak používají například na sociálních sítích. Také dělám různé grafické práce, loga a vizuální identity. A příležitostně maluji obrazy. Těžko to všechno nazvat jedním jednoduchým slovem, takže kreativní vizuální tvorba mi z toho vyšla nejlépe.  

Které z výše uvedených aktivit Vám nejvíce přirostly k srdci?
Baví mě to takhle mixovat, takže k srdci mi přirostly všechny. Kdybych na to měla čas, tak ještě klidně nějakou další aktivitu přidám. 

Než jste se stala ilustrátorkou, pracovala jste jako marketingový specialista v knihkupectví a v reklamní agentuře. Kdy přišel impuls změnit směr plavby?  
Bylo to právě při práci v reklamní agentuře, kde jsem měla na starost sociální sítě našich klientů. U jednoho klienta jsme potřebovali nakreslit nějaké obrázky, a protože já vždycky ráda malovala a kolegové to o mně věděli, dostala jsem to za úkol. Pak se ke mně v té době zároveň dostaly nějaké inspirativní příběhy ilustrátorů ze zahraničí a já si postupně začala uvědomovat, že tohle moje kdysi vysněné povolání přece jen může být realitou. Nějakou dobu jsem potom dělala obojí a nakonec vyhrála právě vizuální tvorba.

Jak Vaše rozhodnutí zpětně hodnotíte?
Jsem za něj ráda, protože později by se mi nejspíš s více rozjetou kariérou asi hůře odcházelo. Navíc jsem to rozhodnutí udělala v životním období, kdy pro mě podobný krok do neznáma nebyl zas tak velký risk, neměla jsem moc co ztratit. Můj život by teď nejspíš vypadal o dost jinak.

Co byste poradila svému mladšímu já? Udělala byste na své cestě za svým snem něco jinak?
Myslím si, že mě hodně zdrželo, že jsem si v rámci své tvorby dlouho nevěřila. Už vlastně od střední byla moje životní rozhodnutí řízená tím, že jsem nevěřila tomu, že je pro mě reálné se malováním nebo obecně vizuální tvorbou živit. Nikdo kolem mě nic takového nedělal. Takže já bych sama sobě – nebo komukoli, kdo je teď na střední a přemýšlí, co dál – poradila, ať věří tomu, že všechno je možné. Ať to zkrátka zkusí. Takže já bych sama sobě asi dodala trochu té sebedůvěry a odvahy a místo studia oborů, které jsem vlastně ani tak moc studovat nechtěla, bych se poslala rovnou na talentovky na nějakou výtvarně nebo graficky zaměřenou školu. Povedlo se mi to i bez ní, ale určitě ta cesta byla o dost komplikovanější, než mohla být.

Kdy přišla první nabídka ilustrovat knihu?
Knižní obálku, nebo celou knihu? První nabídka na obálku mi přišla v roce 2018, asi tak půl roku potom, co jsem začala pracovat na volné noze. První ilustrovaná kniha mi vyšla v roce 2020, jedná se o anglicky psanou knihu Born to be an Entrepreneur od Kristýny Zapletal, v ČR se ale v knihkupectvích neprodává, pokud vím.

Pamatujete si na své pocity, když jste knihu poté viděla na knižních pultech? Převažovala radost?
Když jsem viděla první knihu s mojí obálkou, byla to velká euforie. Nedočkavě jsem se jela podívat hned do nejbližšího knihkupectví. Byla to knížka (Ne)obyčejný kluk z nakladatelství Pikola.

Podle jakého klíče si vybíráte tituly, které doprovodíte svými obrázky?
Nemám žádný klíč. Když mám dostatek času, kniha zní zajímavě a jsou dobré podmínky, tak se do knížky ráda pustím.

Nechává Vám vydavatelství v obrázcích volnou ruku, nebo tvoříte podle předem daného zadání? Můžete nám přiblížit, jak vlastně spolupráce s nakladatelstvím probíhá?
Je to titul od titulu různé. Spolupracuji i s různými nakladateli a každé nakladatelství to má trochu jinak. Obvykle je to ale na mně, můj úkol je vymyslet, co se k dané knize hodí a co by mohlo oslovit cílového čtenáře. Někdy má ale redakce už konkrétní představu a já ji jen převedu v realitu. Když je ilustrace hotová, posílám ji do redakce ke schválení, kde ji buď přijmou, jak je, nebo se ještě domluvíme na nějakých dodatečných úpravách.

Kde berete pro své obrázky inspiraci?
Všude kolem sebe. Nedovedu vybrat jeden konkrétní zdroj inspirace. Někdy ve mně zůstane, co vidím na cestách, v přírodě, ve městě… Ve filmech, na fotografiích, v galeriích, v knihách… ale i třeba v online prostoru. Někdy mě zaujme paleta barev, kompozice filmové scény, jindy tvar mraků, světlo na vodní hladině… nebo klidně třeba i zajímavá fotka na Instagramu nebo Pinterestu. Taky se ráda učím od ostatních ilustrátorů, přijde mi skvělé, že v dnešní době máme možnost se učit od talentovaných lidí z celého světa a pořád tak posouvat svou práci dál.

Čtete knihy, které ilustrujete?
První roky jsem četla úplně všechny, ale postupně už jsem to přestala stíhat. Takže teď už čtu spíše jen některé. Vždycky ale před samotným ilustrováním potřebuji znát děj knihy, její atmosféru a co nejvíce informací o knize… a ráda si přečtu alespoň pár kapitol, abych se do knihy dovedla nacítit.

Co Vás na práci ilustrátora nejvíc baví?
Nejvíc mě baví ta kreativní část. Vymýšlení, hledání té správné cesty a hned následné malování. Horší už je pro mě ta administrativní část.

Obálky českého vydání románů Julie Caplinové jsou hodnoceny jako nejpovedenější. Báječně se Vám podařilo vystihnout atmosféru knihy, čtenář skrze obrázek proniká do děje ještě v knihkupectví. Jak se Vám na nich pracovalo?
Díky moc. Na románech od Julie Caplinové se pracuje krásně a vždycky se těším, kam se zas vydáme s tou další. U první knihy, Kavárny v Kodani, jsem vymyslela onu opakující se kompozici a ani jsem netušila, kolikrát ji vlastně ještě vytvořím. Teď se aktuálně chystá k vydání nejnovější Vila v Itálii, takže díky ní jsem se podívala do mé oblíbené jižní Itálie. Z knížek Julie Caplinové dýchá pohoda a krásná atmosféra, a já se snažím, aby přesně to dýchalo už na první pohled i z obálky.

Chystáte nějakou novou knižní obálku?
Ano, teď mám zrovna před sebou domluvené tři další, ale zatím o nich nemohu říct nic moc konkrétního. První z nich, na které pracuji zrovna teď, je opět s cestovatelskou tamatikou a čtenáři se s hlavní hrdinkou vydají tentokrát do Řecka, do malé vesnice na Rhodos.

Máte při své práci čas na čtení? Co čtete nejraději?
Ráda si čtu před spaním, pomáhá mi to usnout. Mám ale docela obtížně popsatelný vkus na knihy, ráda střídám žánry. Mám ráda literaturu 19. století, literaturu faktu nebo naučnou o tématech, které mě zrovna zajímají, romány Milana Kundery nebo třeba milé filozofující knížky Josteina Gaardera. Od dětství jsem taky velká čtenářka Harryho Pottera a často se k němu vracím i dnes, sem tam čtu i nějaké Harry Potter fanfiction v angličtině. A do toho si sem tam přečtu nějakou pěknou oddychovku, třeba právě romantiku od Julie Caplinové, nějakou detektivku nebo jinou knižní novinku, kterou mi doporučí kamarádi.

Na co se aktuálně těšíte?
Na jaro. Každý rok mi připadá, že spolu s přírodou se po zimě probouzím i já. Letos mi navíc jaro přinese i jednu velkou životní změnu, a to narození miminka, na které se s manželem taky už těšíme. Pracovně kvůli tomu zrovna žádné velké plány nemám, ale doufám, že si postupně i při mateřství najdu prostor na tvorbu. Uvidíme.