Co vidíte, když se podíváte do zrcadla? Hlavní hrdinové knihy si pokládají stejnou otázku a vidí např. kamaráda, milenku, oběť či zrádce. Zrzi, Leo, Rose a Naomi jsou šestnáctiletí kamarádi a teenageři, kteří tak docela nezapadají mezi své vrstevníky. Stále nepřišli na to, kým jednou chtějí být. Jejich životy nejsou ani zdaleka bezchybné, ale mají jedno společné, a to lásku k hudbě a kapelu s názvem Zrcadlo, zrcadlo. Životem a všemi možnými útrapami se protloukají společně až do chvíle, kdy Naomi zmizí. Nikdo z nich neví, kde by mohla být, nebo kdo by jí mohl ublížit.

Někdy mám hlavu tak plnou temnoty, že to připomíná mlhu.

Po pár týdnech se jim dostane menší úlevy ve chvíli, kdy je jejich kamarádka polomrtvá vytažena z řeky. Po prodělaném traumatu, které si nikdo z nich nedokáže tak docela představit, je Naomi v kómatu a bojuje o život. Policie zastává názor, že se jednalo o sebevraždu, ale oni tuto domněnku s nimi rozhodně nesdílejí.

Po smršti pokládaných otázek, zda se Naomi někdy probudí a co se jí ve skutečnosti stalo, se Zrzi rozhodne zakročit. Jakožto samozvaná ochránkyně skupiny si Zrzi vůbec ničeho nevšimla, žádných varovných signálů či podivného chování. Každý ze skupiny se se složitou situací vyrovnává po svém. Rose se opíjí na divokých večírcích, s Leem cloumají temné nálady, a Zrzi? Ani ta to nemá lehké, ale nedovolí, aby Naomina situace zůstala bez rozhřešení. Svět se jim všem pomalu rozpadá a odhaluje jejich nejtemnější tajemství. Nikdy nic už nebude jako dřív, protože když se zrcadlo jednou rozbije, nejde ho už tak úplně spravit.

„Je v tom život,“ odpověděla mi. „Ve věcech, co tu zůstanou zapomenuté.“

Upřímně jsem od knihy vůbec nic neočekávala a dostala jsem nakonec všechno. Příběh, který Cara vymyslela, je velmi čtivý, napínavý a plný akce. Hrdinové jsou možná občas až moc neuvěřitelní takovým tím způsobem, kdy autor na postavu naloží příliš mnoho stigmat, až to sklouzává k nereálnosti, ale to by se dalo ještě prominout. Jinak mohu s radostí říci, že postavy byly dobře vykreslené a čtenář si k nim dokázal velmi rychle utvořit vztah a prožívat s nimi každou bolístku i radost.

Jenže uvnitř, uvnitř se té holce chce každou vteřinu řvát. Uvnitř vříská a nemůže se dostat ven. Uvnitř je ztracená a osamělá a unavená, tak unavená předstíráním, že se diví, jestli udrží srdce v chodu, protože předstírat, že je vším, čím není, strašně bolí.

Samotný příběh byl velmi dobře napsaný a jeho děj rozložený. Gradoval na těch správných místech a napínal k prasknutí až do samotného konce. Zápletku šlo k vzhledem blížícímu se konci, množstvím informací a spádu v akci odhadnout, ale i tak to bylo velmi překvapující a šokující.

Za sebe mohu knihu rozhodně doporučit všem, kteří si chtějí u knihy na jednu stranu odpočinout, ale na druhou také s hlavní hrdinkou Zrzi zahrát tak trochu na detektiva. Celkově knihu hodnotím 4* z 5* a těším se, až Cara přijde s něčím dalším!


Na fotu autorka Cara Delevingne