Vítejte zpátky v Džinbóčó – tokijské čtvrti plné knihkupectví, které navzdory zrychlujícímu tempu doby téměř nemění svou tvář. A že to pro mě byl návrat velice hořkosladký. Hned na první stránce jsem byla příběhem rozladěná a říkala si, že mi na tom něco nesedí. A ejhle, mrkla jsem na internet a zjistila, že druhý díl má jiného překladatele. Nebudu lhát, ten fakt mě poměrně vytočil, protože tam, kde byl první díl osobitý svým podivným uklidňujícím řádem, zenem, filozofováním a zároveň jemným humorem byl ten druhý jako jeho potřeštěný mladší sourozenec.

„Proto na mě ještě nemusíš čekat před krámem. Vždyť jsem tu byla snad už tisíckrát, jak bych mohla zabloudit?“

„No, ale stejně. Občas jsi tak trochu mimo, viď?“

Zpočátku mi lezlo na nervy přeskakování z jednoho tématu na druhé a nespisovnost – slova jako „oukej“, „slizoun“, „nemám páru“, „frajer“ a další, jsem po prvním díle, který se nesl v typicky asijském formálním stylu, fakt nečekala. Bylo to skoro jako bych četla příběh o úplně jiných postavách. Ale donutila jsem se nesoudit – naladila jsem se na novou vlnu toho milovaného staronového knihkupectví, a jakmile se mi to podařilo, nemohla jsem se jej nabažit.

Pravdou je, že mě Návrat do knihkupectví Morisaki o svých pozitivních kvalitách velmi rychle přesvědčil. Pokud někomu v předchozí knize přišlo, že je v podstatě „o ničem“ (což teda pro mě osobně mělo zvláštní kouzlo), tady dějem prosvištíme stejně jako vysokorychlostním Šinkansenem. Bylo to místy chaotické? Ano, ale tak nějak přirozeně, jako samotný život. I když jsem si k postavám musela znovu hledat cestu, překvapila mě jejich reálnost a to, jak moc jsem se s nimi nakonec dokázala ztotožnit.

Nevím, jak se ta knížka vyhoupla z něčeho, co jsem chtěla zklamaně odložit na titul, který jsem odmítala pustit z rukou, ale faktem je, že to dokázala. Návrat do knihkupectví Morisaki je plný humoru, vzpomínek, nostalgie a hlavně života. Je to jako vřelé objetí s někým, koho jste už dlouho neviděli. A možná, že se v tom objetí skrývá i cosi krásně melancholického. Něco, co vás nutí držet a nepustit