Caroline a Francis se na nějakou dobu stěhují do řadového domku, výměnou dávají majiteli svůj domov. Mají za sebou období, které jim, mírně řečeno, pocuchalo nervy, a toto se zdá jako skvělý začátek nového života. Od prvního vstupu do domu se zdá, že něco je špatně. Minimální výzdoba, minimální dojem útulnosti, strohost a prázdnota, to na ně čeká za vstupními dveřmi. Jako by zde majitelka domu ani nebydlela. Caroline se vrací vzpomínky, které chtěla mít pohřbené hluboko uvnitř, vzpomínky na období, které málem zničilo jejich manželství. Když přichází první e-mail od ženy, která bydlí v jejich bytě, vše se dává do pohybu.

Rebecca Fleet dala v knize Výměna dohromady příběh, který je nazýván thrillerem. Já bych to spíš nazvala psychologickým románem pro ženy. Příliš mnoho duševních analýz dělá z dobrého námětu takový obyčejný. Možná jsem očekávala něco trochu jiného, trochu víc napětí, trochu víc dramatičnosti. Hlavní postavy mi nebyly sympatické ani trochu. Caroline se plácá v pocitech pořád dokola, místo aby udělala tlustou čáru, a Francis je rozpolcená osobnost, chlap, který neumí čelit pravdě, neschopný vyrovnat se s životem. Každý dělá v manželství chyby, ale tento pár se takových chyb teprve musel dopustit, aby si uvědomil, co jej v manželství spojilo.

Body dávám za nečekaný konec, který mé mínění trochu poupravil. Najednou vše začalo dávat smysl a spojilo se v překvapivé rozuzlení celého příběhu. Ale to natahování, zbytečné rozebírání myšlenek, jako by autorka potřebovala, abychom se dostali do hlavy hlavních protagonistů, to mírně ubírá na kvalitě celého příběhu.

Britská autorka má na svém kontě ještě jednu knihu s názvem Druhá manželka, která v českém překladu ještě nevyšla a jsem zvědavá, zda si udrží styl psaní, nebo jej vybrousí k dokonalosti. Ráda se nechám překvapit.