Michael je manžel samotné režisérky a Tomáš její syn. Po více než deseti letech od premiéry dokumentu v kinech společně přicházejí s knižní zpracováním tohoto smutného drogového příběhu. Zatímco starší z generace Třeštíků se postaral o text, ten mladší ho doplnil svými fotografiemi.

Velká část knihy je vlastně shrnutím toho, co už jste mohli vidět ve filmovém zpracování. Začíná v mládí Katky, pokračuje jejím prvním kontaktem s drogami, postupném zabředáváním do závislosti a těžkým bojem s tímto démonem. Poznáte několik jejích partnerů (rovněž drogově závislých), vydělávání na drogy (krádežemi a prostitucí) a dočkáte se i několika zvratů. Bohužel žádný z nich neznamenal konec s drogami.

Celá kniha se nese v duchu toho, že se je stále snaží přestat brát, ale nemá dostatečnou vůli to dodržet. Nepomáhají jí ani partneři, kteří ji často bijí a rovněž jsou těžce závislí. Z tohoto kolotoče se jí nedaří bohužel vyskočit, a to ani v momentu kdy zjistí, že je těhotná. Vlastní dítě bych bral jako největší možnou motivaci pro to, abych s drogami skončil. Každý rodič zná neuvěřitelnou lásku k potomkům a nedovedu si představit, že by je drogy takto dokázaly nahradit. Od této chvíle jsem Katkou těžce pohrdal a neměl s ní žádný soucit. Chápu, že skončit s nimi musí být hodně těžké, ale opustit vlastní dítě je pro mne neomluvitelné. Už z popisu si určitě dokážete představit, o jak emotivní se jedná čtení. Chvílemi možná budete mít slzy na krajíčku, většinu doby možná budete hlavní postavou pohrdat. Ale třeba se najde i mnoho z vás, kteří jí budou fandit. Samozřejmě chápu, že má hodně složitý život, ale tvoří si ho především ona sama.

První delší část končí v roce 2009 a druhá začíná o deset let později. Dostáváme se takřka do přítomnosti a Katka seznamuje čtenáře s tím, jak to s ní vypadá v současné době. A vlastně tak nějak shrnuje své dosavadní bytí. Ohlíží se zpět za svým láskami a zároveň i hledí do budoucna. Jestliže jste před několika lety viděli film a od té doby o této narkomance neslyšeli, určitě vás napadne mnoho otázek. Vyléčila se ze závislosti? Získala do péče svoji dceru? Má nějakého nového přítele? Na všechny tyto dotazy vám kniha odpoví.

Častou a velice důležitou součástí tohoto vyprávění jsou i fotografie Tomáše Třeštíka. Zachycují postupný Katčin vývoj od krásné slečny po nebojím se říct nepříliš přitažlivou trosku. Drogy prostě totálně změní člověka fyzicky i psychicky a přiložené fotky to je potvrzují. Na většině z nich uvidíte smutek, zoufalství či bolest. Úsměv se objevuje jen sporadicky. Jejich autor dokázal opravdu výborně zachytit lidské emoce a přenést je na stránky tohoto díla.

Pocházím z generace, které pouštěli původní dokument o Katce ve škole. Už tehdy mě její drogová závislost varovala před tím, jaké jsou podobné látky svinstvo. A nyní se snaží rodina Třeštíků oslovit i dnešní mládež a ukázat jí, jak málo stačí k tomu, aby člověk upadl do propasti, z níž se jen tak nedá dostat. Jsem velice rád, že mě drogy minuly obloukem a rozhodně doporučuji všem se kontaktu s nimi vyvarovat. Nesnažím se moralizovat, ale nezničte si zbytečně křehký život. Nestojí to za tu chvilku euforie.