Nová Hazelwood (Tohle není láska) je jiná! Je to ale nutně špatně?
Myslím, že spisovatelku Ali
Tohle *se bohužel moc nepovedlo* není láska vypráví příběh Rue Siebertové, mladé vědkyně, která sice nemá vše, co by si přála, ale má to, co od života více méně chce: spolehlivé přátele, od dětství vytouženou finanční stabilitu a úspěšnou kariéru v oblasti chemické technologie ve společnosti Kline. Její svět je pohodlný, krví a potem vydřený až na holou kost a hlavně ustálený. To vše pouze do okamžiku, kdy Rue zjistí, že Kline je v ohrožení, a to potenciálním převzetím nepřátelskou firmou, kde v čele stojí atraktivní Eli Killgore, muž, jehož nedávno potkala v rámci zcela odlišné situace. On a jeho obchodní partneři Kline chtějí a nic menšího nestrpí. Eli má k dotažení uvedeného převzetí své vlastní důvody. Navíc je to muž, který vždy dostane to, co chce, ale s Rue narazí a to tvrdě!
Autorka v úvodu své knihy varuje čtenáře, že se jedná o příběh odlišný oproti těm, na které jsou zvyklí. Že se bude jednat spíše o erotický román s vážnými tématy, ne její typická rom-com.
Na jednu stranu to určitě bylo pro většinu čtenářů zklamání, na druhou se v knize dalo najít mnoho krásných a smysluplných okamžiků, pro které je možné ji milovat.
Tohle není láska je svým způsobem neosobní, odtažitý, chaotický, nerozhodný, plný sexu, erotických hrátek a temné, bolestivé minulosti příběh. Takový jako jeho hlavní hrdinka. Rue mi byla většinu času nesympatická, Eli byl sice obětavý “zlatouš”, ale taky mi více méně nepadl do noty.
Příběh je vyprávěn z pohledů obou aktérů – Rue ich-formou, Eli er-formou. Bohužel musím konstatovat, že Rueina ich-forma nepomohla k tomu, aby byla pro čtenáře bližší a stravitelnější. U mě to bohužel tak nezafungovalo. Od začátku jsem rovněž měla problém se začíst do děje, udržet pozornost a přát hrdinům šťastný konec. I po dočtení mohu potvrdit, že se můj vztah k postavám nezlepšil, lépe řečeno byl takřka nulový.
Na jednu stranu Vás čekají hezké, bolestné i hluboké myšlenky, na druhou velká dávka žhavých hrátek v posteli (a nejen v ní).
Dále se můžete těšit na:
- komplikovanost rozbité duše, která tápá a přežívá,
- ztrátu blízkých osob i sebe samotných,
- lásku, touhu, chtíč na první pohled,
- absolutní ztrátu kontroly a důstojnosti, živočišné chování a utržení se “ze řetězu”,
- velmi bolestnou minulost obou hrdinů, která se s nimi nonstop vleče,
- rodinné problémy v mnoha různých “odstínech”,
- šokující podrazy a zrady,
- příběhy z minulosti, za které se člověk stydí, a ještě je nikdy nikomu nepřiznal,
- nalezení své druhé poloviny, která je chápavá, neodsuzuje ale podporuje a akceptuje Vás takové, jací jste,
- objevení svého hlasu, sebe samotné(ho), přijetí se, a i přijetí a důvěra, že i ostatní Vás mají rádi,
- spojitost s chemií a jejími třaskavými, jiskřivými reakcemi včetně přirovnání z prostředí laboratoře,
- dynamické čtení, které cítíte a prožíváte jinak než její romantické komedie – místy kruté, upřímné a syrové až na kost, žádné růžové brýle, žádné oblbování.
Suma sumárum – určité části mě opravdu bavily a i v něčem jsem se dokázala s hrdiny ztotožnit, ale... Je to průměrný počin, což mě velmi mrzí, protože jsem věřila, že se děj ještě zlomí a já změním názor. Jsou knihy, které si s chutí znovu přečtu, ale tato mezi ně patřit nebude.