Co mají společného švédský ministr spravedlnosti a televizní hvězda? Zdánlivě nic, jen jsou
mrtví. Zavražděni každý jiným pachatelem. Zvráceným, podlým, lstivým vrahem. Jeden je
chirurg, který si se svou obětí rád hraje, a je velmi pečlivý. Druhý je nelítostný a surový a jeho
posedlostí jsou pouze ženy.
Před kodaňskou a stockholmskou kriminálkou, v čele s Fabianem Riskem, stojí opět nelehký
úkol, který zasáhne do života všech, kterých se vraždy týkají.
Fabian Risk je kriminalista, který rozhodně ví, co dělá. Již v první knize této série si získal
nejednoho fanouška. Já osobně mám již dlouho problém s hlavními hrdiny, kteří v sobě
skrývají nějaké trauma – ať už z dětství nebo z rozvodu, nebo jsou to zarputilí alkoholici na
prášcích. Risk není výjimkou, také si v sobě nese břímě, které z něj dělá sice podivína, ale
s velmi jasnou hlavou a mozkem, který rozhodně umí používat.

Devátý hrob není čtení pro dámičky. Autor se nebojí jít do krutých detailů, které nedávají moc
prostor pro fantazii. Jako bývalý scénárista si umí pohrát se slovy i scénami a jde rovnou na
věc. Musíte se trochu víc soustředit, protože do svých vět vkládá malé střípky skládanky,
které na oko nedávají smysl, ale na konci se všechno spojí a vyjde z toho bravurní závěr, který
rozhodně nečekáte. Umím si obě jeho knihy představit jako celovečerní film, proto tedy
doufám, že ho hlavní hrdina brzy nepřestane bavit a neuloží ho do šuplíku. Byla by to velká
škoda.