Název Gastromapa je poměrně všeříkající, tak Lukáš Hejlík pojmenoval svůj projekt už když byl dostupný pouze v elektronické podobě. Proč ale 365? Vysvětlení je prosté – v knize najdete 365 tipů. Snad abyste měli každý den v roce co prozkoumávat a kde se skvěle najíst. Průvodce je rozdělen na 31 tématických kapitol. V těch na vás vždy čeká několik vybraných a Lukášem Hejlíkem doporučovaných míst a jejich krátký popis doplněný kromě fotografií i o piktogramy umožňující rychlejší zorientování. Hvězdička například značí doporučení, co si v daném podniku dát, dva stromy jsou symbolem přírodních zajímavostí.

Jestli vás na knize Gastromapa Lukáše Hejlíka 365 něco zaujme na první pohled, je to zdařilá grafika. Za tu hned na začátku autor děkuje grafikům Katce a Adamovi a fotografce Adrianě. Té především patří velké uznání, protože po většině jídel byste nejraději sáhli a rychle je strčili přímo do pusy a fotky lokalit zvládla mnohdy vyfotit tak, že vypadají ještě lépe než ve skutečnosti.

Jestli vás ale vzápětí něco zarmoutí, pak je to absence celkové mapy. I když si myslím, že my Češi máme v porovnání s jinými národy značné znalosti o geografii naší vlasti, orientace v knize je docela složitá. Je zde sice 24 dílčích map, ale ty jsou stejně jako kapitoly rozděleny tematicky. Pod tématy si představte: Na snídani, Na sladký, Na burger, Do rodinného podniku. To je sice rozdělení líbivé, kreativní a oproti jiným gastroknihám rozhodně inovativní, ale uživatelsky zcela nepříjemné. Dovedete si představit, že objíždíte republiku, protože jste zrovna dostali chuť na sladké? Já si spíš zajdu tam, kde to mám zrovna po ruce. Ať už jsem na dovolené nebo doma. Vyřešit tenhle problém může pomoci rejstřík měst na konci knihy, mně osobně však příliš neuspokojil.

Zdá se vám, že jsem vynechala důležitou informaci? Ano, je to možné. Pokud nejste fanouškem televizních seriálů jako je Ordinace v růžové zahradě ani divadelních inscenací, pak možná Lukáše Hejlíka neznáte. A tak bych ho jako autora knížky měla trochu představit. Má totiž víc projektů než jen nekonečné seriály a vystupování na divadelních prknech. Například Listování, díky němuž projezdil republiku a měl možnost navštívit více než 1500 restauračních zařízení (a nyní vám může radit).

Lukáši Hejlíkovi v jeho počínání fandím! I já se totiž ráda při svých cestách ráda dobře a kvalitně najím. Několik míst, která recenzoval, jsem sama vyzkoušela a myslím, že jsou popsána objektivně a jeho tipy jsou skutečně přínosné. Na vydání knižní verze jsem se těšila i proto, že když jsem hledala v jeho Gastromapě v mobilu nebylo to vždy úplně přehledné (z mapy se přeskakuje na fotky a na hodnocení na Facebooku). Co se mi ale nelíbí je očividná reklama na České dráhy a whiskey v úvodu knihy. Jízda vlakem k prázdninám a výletům určitě neodmyslitelně patří a vydat knihu zcela jistě není levná záležitost ani cesta, jak se stát „zavodářem“. Neklesli jsme však příliš hluboko, když už i v tištěné literatuře, která by stále měla být tou nejvyšší intelektuální metou (neboť nejen náklady na její realizaci jsou vysoké, náklady má i čtenář, který si musí vyhledat, že daná literatura existuje a pak zorganizovat její nákup), je hned na druhé stránce reklama?
Berte to jako podnět k zamyšlení, až budete někdy sedět samy nad skvělým jídlem v podniku, který jste objevili díky Gastromapě!