Co bylo tvým prvotním impulzem, který tě nasměroval k tomu, že se vrhneš do psaní právě společenského románu s takovou tematikou, jakou má?
Někde v hlavě se mi tenkrát zrodil nápad, že bych chtěla psát o muži, který je sám na výchovu dítěte. Chtěla jsem příběh, který mapuje pocity a život takového člověka, jeho vyrovnání se s osudem a přijetí ho. Co z toho nakonec vzniklo, už víš.

Ano, Adam, a to není zrovna vzor ideálního muže. Spíš vzbuzuje dost smíšené, často negativní emoce. Proč ses nakonec rozhodla, že bude takový?
Já se nerozhodla, to je prostě Adam. Tak se mi zformoval pod rukama, takovým se stal, když mu život uštědřil surovou ránu. V životě to tak chodí. Děláme chyby a ne vždycky se chováme správně. Velké životní události nás formují, a když to jsou negativní zkušenosti, cesta k jejich přetvoření v něco, co nás posune a vycizeluje náš charakter, je strastiplná a bolestná nejen pro nás. Nechtěla jsem psát o superhrdinovi, který všechno zvládá a přes veškerou bolest je dokonalý. Chtěla jsem člověka, který chybuje a tím se učí. Chtěla jsem napsat protagonistu, který bude odrážet naše temné stránky. Který nebude dobrý, ale ne proto, že by se špatný narodil, ale protože na něj byl osud tvrdý.

A proč si myslíš, že by měli lidi tvůj příběh číst? Co jim chceš předat? A jak si představuješ svého ideálního čtenáře?
Mým ideálním čtenářem je každý, kdo si z příběhu dokáže něco odnést. Každý, komu moje kniha předá nějakou myšlenku, pocity, zkrátka nějak ho obohatí. A to je vlastně i ten důvod, proč si myslím, že by měli lidi moji knihu číst. Aby jim něco předala. Ať už to, že láska může mít různé tváře (nebo právě jen tu jednu), nebo že není ostuda padnout, ale nikdy se nezvednout.

Adama už jsme probraly. Co ale ostatní postavy? Adamova sestra Adina nebo kamarádka Broňa? Mě tedy osobně zajímá hlavně fyzikářka Klára, ale o té nevím, jestli nám o ní chceš povídat.
Klárka… Já ji miluju. Možná bych jí mohla někdy věnovat aspoň povídku. Ale mám ráda všechny své postavy. Vlastně ani nevím, kterou mám nejradši. Každý si tam něčím prochází a každý po svém. Tělocvikář Tomeček, Kristýna a Sylva, Marián a vlastně i ta Klára. Každý z nich má svůj příběh, kdy si potřebuje něco vyřešit. Stejně jako my v našich životech. Snažila jsem se, aby ani mé vedlejší postavy nebyly jen výplňkem děje, ale skuteční lidé.

Psychologie postav je pro tebe očividně důležitá. Byly náročnější popisy duševního rozpoložení jednotlivých protagonistů, nebo psaní dialogů odehrávajících se mezi nimi a cílících na těžká životní témata?
Paradoxně oba tyhle aspekty se mi psaly dobře – spíš jsem musela dávat pozor, aby nebyly postavy až moc ukecané. Možná je to tím, že od útlého dětství žiju další životy a příběhy někde ve své hlavě – to si žádá jak spoustu dialogů, tak myšlenek a emocí. Co mi oproti tomu dávalo docela zabrat, byly popisy děje. Občas mám tendence být až moc stručná.

Anotace slibuje queer tematiku a já vím, že tam je moc hezká LGBT linka. Do jaké míry si ale myslíš, že se s tvým příběhem mohou identifikovat lidé z této komunity? Máš v plánu se ve své nadcházející tvorbě ke queer ještě vrátit?Trochu si myslím, že pro queer lidi je to moc málo queer. Já tam tu linku vepsala spíš pro ostatní a hlavně pro ty, kteří žijí v nějakých přednastavených stereotypech a nenapadlo je o této otázce víc přemýšlet. Ale myslím, že i LGBT komunita si mou knihu užije – jen to pro ně nebude nic revolučního. Co by možná mohlo být trochu revolučnější, je jeden z mých chystaných románů. Zatím je jenom ve fázi námětu, ale už teď vím, že bych v budoucnu ráda psala o člověku, který se necítí být tím, kým se zdá, že je.

O tom stát se spisovatelkou sníš už docela dlouho, je tomu tak? Jak se to tak stane, že se v náctileté hlavě zrodí sen psát knihy?
No samozřejmě! Někdy v kvartě jsem svou češtinářku přesvědčovala, že budu spisovatelka. Nevěřila mi. A já se nedivím, začátky byly krušné, jediný, kdo mi věřil, byla maminka. Po sedmnácti letech se ukázalo, že maminka má vždycky pravdu. Myslím, že jsem k imaginárním světům a příběhům tíhla vždycky. Co si pamatuju, tak se moje hry skládaly hlavně z toho, co jsem si představovala. Byla jsem divné dítě. Dokázala jsem hodiny sedět s jednou hračkou a v hlavě si přehrávat nějaké dobrodružství. A to mi vydrželo dodnes.

Jít si za svým se vyplatilo. Příběh se čte skoro sám, tvoje vyprávění je neskutečně čtivé. Máš nějakou literární inspiraci? Je někdo, komu by ses chtěla přiblížit?
Nevím, jestli bych se mu chtěla přiblížit, asi ne, chci mít vlastní styl, ale nad všemi mám Stephena Kinga. Jeho knížka O psaní mě někdy v šestnácti nasměrovala a od té doby se spousty jeho rad držím. Jako třeba že příliš příslovcí je příliš.

Adam je společenský román. King jsou horory. Jaké žánry jsou tvým šálkem čaje?  A jaké typy postav tě obecně baví a zajímají? Ať už jako autorku, nebo čtenářku.
Jako čtenářka miluju právě příběhy typu King. Normální svět, normální lidé, ale děje se tam něco nenormálního. Taky si ujíždím na thrillerech a klasické světové a české literatuře. Byla jsem asi jediná ze třídy, kdo z povinné četby přečetl víc, než bylo na seznamu. Jako autorka bych chtěla psát všechno. Mám námět na fantasy, sci-fi, thriller, pohádku, mysteriózní román, nebo horor. Ale taky existuje mnoho společenských témat, která bych ve svých knihách ráda rozebrala. Přála bych si být v tvorbě diverzní. A to platí i o postavách. Chci skutečné osoby, s jejich rozmanitými osobnostmi a životními příběhy.

A nakonec: Nejsi jenom spisovatelka, taky jsi módní influencerka a tak trochu pomáháš ženám, kterým chybí sebevědomí. Jak se to stalo? Řekni nám něco o Mirce, která zrovna nepíše, ale pěkně se obléká a dodává druhým kuráž.
S barbínami jsme si vždycky hrála jen proto, že jsem mohla zkoušet různé oblečky a ladit je do outfitů. Takže myslím, že láska k módě se stala už hodně dávno. A protože nemám zrovna konfekční velikost a občas potřebuju dvě židle, rozhodla jsem se ukazovat, že dobře oblékat se může i žena tvarů barokních andělíčků. Což se snažím předávat ostatním ženám, které bojují s běžnou konfekcí. No, a protože s tím se často pojí nízké sebevědomí, snažím se ho děvčatům dodat. Jestli vás zajímá moje móda, najdete mě na Instagramu jako @mira_plussizemoda.