Rozhovory

Každá kniha je jako naše další dítě

Každá kniha je jako naše další dítě
Projekt Červená propiska, za kterým stojí dvojice Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, má za cíl šířit jazykové znalosti o češtině. Vesele, vtipně, inovativně. Nejprve pouze na webu, později i knižně - a hlavně s obrovským úpěchem. Milovnice češtiny Karla i Sabina však neusínají na vavřínech, mají spoustu nápadů, které postupně realizují. Již v září jim vyjde Diář na rok 2023 a cvičebnice na vyjmenovaná slova. 

Perličky, Přešlapy, Přehmaty… bestsellerová série 3 P. Vešlo se do knih vše, co jste nám, čtenářům, chtěly předat, nebo by mohlo vzniknout pět dalších knih?

Sabina: Věřím, že nejčastější chyby jsme do knih zahrnuly. Chtěly bychom toho předat více, ale v rámci jiných projektů, které se nám už rýsují v hlavě. Uvidíme, co nakonec vymyslíme. V září vyjde první publikace pro děti na vyjmenovaná slova.

Karla: Jak se říká: „V nejlepším se má přestat.“ Bály jsme se, že bychom už vymýšlely slova takzvaně na sílu. Přes sedm let si vedeme vlastní statistiky, v čem se nejvíce chybuje. Problematických slovíček existuje samozřejmě více, my si je však necháváme na instagramový profil (@cervenapropiska). Tam nově vznikla i rubrika „Věděli jste…“, ve které představujeme významy slov, určité jevy, zapeklitosti, zkrátka všemožné jazykové i literární zajímavosti.

První kniha „100 perliček pro (ne)milovníky češtiny“ se věnuje nejčastějším pravopisným chybám, které děláme. Je nějaká chyba, u které stále opakovaně kroutíte hlavou? Je něco, co si i Vy v textu musíte ověřit? Nebo Vás už nic nepřekvapí?

Karla: Nejen Perličky, ale i Přešlapy a Přehmaty se věnují nejčastějším chybám. My si samozřejmě také často ověřujeme pravopis i gramatiku. Ústav pro jazyk český totiž neustále kodifikuje* nová slova a rozšiřuje i výkladovou část. Například nedávno se kodifikoval tvar štrůdl, přestože donedávna byla pouze jedna správná varianta, a to štrúdl. Už jen čekáme, kdy se kodifikuje tvar tchýně (smích).

Sabina: Ano, i my se neustále vzděláváme. V našem oboru to není tak, že se naučíte pár slov/pravidel a máte vyhráno. Jazyk se vyvíjí a s ním vznikají nová slova či nové tvary (které se nám občas nelíbí, haha).

*Dodatečná poznámka: někteří Příručku ÚJČ nepovažují za kodifikační, je to jaksi diskutabilní, nicméně ÚJČ pravidelně Příručku aktualizuje a zanáší do ní jazykové novinky. My jazykovědcům z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR důvěřujeme a Příručku za kodifikační považujeme.

Pravopis se pro mnoho z nás stal strašákem ze školních lavic. Kdy jste se do češtiny zamilovaly Vy a věděly jste, že to je pro Vás cesta i profesní?

Sabina: Já češtinu milovala asi vždycky. Pro mě je strašákem spíše matematika. Čeština mě ve škole bavila, navíc mi tak nějak přirozeně šla, na rozdíl od jiných předmětů. Upřímně by mě v 15 letech nenapadlo, že se budu češtině věnovat profesně a že napíšu i několik edukativních knih.

Karla: Jazyky mám ráda obecně už odmala. Už jako batole jsem uměla několik německých slovíček a na základní škole mě neskutečně chytla angličtina. Tehdy jsem si překládala texty písniček. A pozor, to ještě neexistoval google překladač, takže pěkně s tužkou v ruce a tištěným slovníkem. Vždy mě bavila gramatika, na rozdíl od Sabiny – ta má radši literaturu. Jsme celkem rozdílné, a tak se (nejen) profesně doplňujeme. Střední školu jsem měla lidově řečeno „na salámu“. Stačilo mi, že jsem proplula. Čeština i další jazyky mě však bavily stále. Na studium cizího jazyka na vysoké škole jsem si netroufala, což z dnešního pohledu nechápu (haha), a proto jsem poslala přihlášku na češtinu. Na vysoké jsem hned věděla, že se chci češtině věnovat i profesně. Ale nikdy mě, stejně jako Sabinu, nenapadlo, že budu i autorkou knih.

Po perličkách následovala další úspěšná kniha „100 přešlapů pro (ne)milovníky češtiny“ a v polovině června vyšla třetí ze série 3P, „100 přehmatů pro (ne)milovníky češtiny“. Co všechno ve Vaší novince čtenáři a čtenářky najdou? Představte nám ji.

Karla: Opět jsme z našeho seznamu vybraly stovku nejčastějších chyb. Čtenáři se tam dočtou, zda je správný tvar extrovert, nebo extravert, zda se píše odstřikovač, nebo ostřikovač, a mnoho dalšího! Ke každému slovu jsou i příklady a spousta jiných zajímavostí. Nejvíce na svých knihách milujeme to, že jsou „naše“. Tím myslím, že odráží náš styl komunikace. Rozhodně to nejsou žádné nudné výkladové mluvnice, sem tam hodíme vtípek, tip na výlet, do příkladů vkládáme i další zajímavosti apod. Nakladatelství nám do obsahu zasahuje minimálně, za což jsme jim moc vděčné.

Sabina: V knize popisujeme i některé pojmy naší mateřštiny. Například co to jsou větné členy a slovní druhy. Po 25 přehmatech vždy následuje souhrnný diktát. Na závěr jsme si pro čtenáře připravily bonusovou kapitolu na výslovnost. Zde jsme se zaměřily hlavně na „gastrovýrazy“, zeměpisné pojmy a jiná zapeklitá slovíčka.

Vznikají při psaní Vašich knih i nějaké veselé situace? Je něco, na co rády vzpomínáte v souvislosti se vznikem příruček?

Karla: Občas vzniknou vtipné překlepy, těm se pak smějeme dlouhou dobu. Kupříkladu: vysvětíme (místo vysvětlíme).

Sabina: Moc rády vzpomínáme na celý proces vzniku knihy. Každá kniha je jako naše další dítě, se kterým je jak spousta práce, tak ale i zábavy. Rovněž si rády připomínáme, jaké to bylo, když jsme dostaly nabídku na napsání první knihy. Byl to nával radostných emocí, splétání nápadů, tvoření vizuální podoby a v neposlední řadě přítomná nervozita z reakcí od lidí z blízkého okolí i čtenářů. Při psaní třetí knihy už jsme přesně věděly, do čeho jdeme a jak budeme postupovat.

poslední knize mě zaujala část pod názvem „Gastropeklo“ ve výslovnosti, Zeměpisné pojmy a další zapeklitá slova. Děláme chyby i ve výslovnosti? V čem nejčastěji?

Sabina: Jasně, každý chybuje. Výslovnost je zapeklitá v tom, že řada lidí netuší, jak se určité slůvko správně čte. Proto jsme jako bonusovou kapitolu vytvořily tento „slovníček“. Opět jsme vycházely z vlastních statistik a vybraly, dle našeho názoru, nejčastější slova, která někteří vyslovují chybně. Kdybych měla vybrat dvě nejproblematičtejší, tak pointa a busta.

Karla: S moderními technologiemi vznikají i nová slovíčka, jež bývají převzatá z cizích jazyků, proto vznikají i chyby ve výslovnosti. Nejedná se však jen o technologie, bývají to právě i názvy pokrmů, zemí, míst atd. Jazykovědci se vždy snaží určité slovo přizpůsobit češtině, a to jak pravopisně, tak i výslovností. Pokud si chcete otestovat, jak jste na tom s výslovností, doporučuji se podívat k nám na web do sekce diktáty.

Příručky jsou určené všem. Jaká je Vaše představa, kde všude se knihy používají, kde najdou využití?

Karla: Snažily jsme se je napsat výstižnou a zábavnou formou. Nesmírnou radost nám dělají učitelé, kteří berou naše knihy do hodin. Do zpráv na instagramu nám chodí fotografie z výuky. To nás vždy zahřeje u srdce.

Sabina: Doufáme, že si naše knihy najdou místečka v co nejvíce knihovnách. Jedna čtenářka sdílela recenzi se slovy: „Myslela jsem si, že umím slušně česky. Ale kdepak! Desetkrát jsem se spletla, anebo si nebyla jistá. Dobré nejen pro studenty, ale i pro starší ročníky.“ Knihy si pochvalují jak studenti, tak i pracující, kteří jazyk ke své profesi potřebují. Nesmírně si vážíme každé zpětné vazby a toho, že naše rady/tipy fungují.

Jak se čeština proměňuje? Jak rychle si tyto proměny a změny osvojujeme?

Sabina: Čeština se proměňuje neustále. Vyvíjí se technologie, vznikají nová slova a čeština na to musí určitým způsobem reagovat. Tyto změny si já osvojuji docela rychle, co si ale rychle neosvojuji, jsou nové kodifikace typu štrůdl, hranolka (smích).

Karla: V poslední době se i do českého jazyka vkrádá spousta anglicismů. Kromě již zaběhlých tvarů (meeting, event, hate, like) jsme na sítích zaznamenaly různé paskvilní tvary (sharnout od slova share = sdílet, nalinkovat od slova link = přidat/poslat odkaz, passnout od slova pass = podat/předat, flexit = něco jako machrovat, vlastně ani samy nevíme, jak to přesně vyjádřit česky, haha :-D).

Vzdělávací projekt Červená propiska, blog, sociální sítě, knihy… máte ještě nějaký sen, který jste si ohledně projektu Červená propiska nesplnily?

Sabina: Řekla bych, že mohu mluvit za nás obě. Rády bychom měly pořad o češtině v televizi. V minulosti už se něco takového rýsovalo, ale projekt byl kvůli covidu odložen.

Karla: Mám sen napsat young adult knihu. Snad se mi jednou vyplní.

Jak odpočíváte? Co pro Vás znamená slovo relax? Kde a jak čerpáte energii?

Karla: Bydlím ve Španělsku, takže u moře. V poslední době s rodinou hodně výletujeme a prozkoumáváme okolí Málagy. Jsem víceméně workoholik, v minulém roce jsem dokonce měla i menší krizi, a tak jsem si nařídila volné víkendy. Pracovala jsem opravdu každý den, což člověka samozřejmě časem semele. Také mi s věkem dochází, že je třeba se dobře starat o svou fyzickou schránku. Chodím každý měsíc k chiropraktičce, pořídila jsem si zvedací stůl, abych se denně nehrbila mnoho hodin na židli, každý den chodím na delší procházky, snažím se spát alespoň 7 hodin denně, u úklidu poslouchám podcasty (ano, úklid je pro mě někdy relaxační, haha), snažím se stravovat zdravě atd. Zjistila jsem, že já osobně potřebuju režim, určitý řád či pravidelnost. Jakmile mám dobrý spánek, doma uklizeno, uvařeno, tak se i při práci cítím odpočatá. Dříve jsem byla taková neřízená spontánní střela, teď jsem spíše plánovací typ. Také je pro mě stěžejní brzké vstávání. Když vstanu kolem 7. hodiny, mám den tak nějak lepší. Víc toho stihnu, mám na všechno větší klid. Během studentských let jsem vstala a hned honem honem se najíst, obléknout se, vyčistit zuby a vylítnout do školy. Teď si naopak snídani vychutnávám s knížkou v ruce a mám pohodičku. Jak se říká: „Ráno dělá den.“

Sabina: Se dvěma malými dětmi čas na odpočinek moc není (smích). Když už se ale najde chvilka, ráda si zacvičím jógu a večer si s manželem pustíme nějaký film nebo si přečtu knihu. Energii nejraději čerpám na čerstvém vzduchu v přírodě. Relax je pro mě chvilka klidu a ticha, kterou mám jen já sama pro sebe. Stačí pár minutek denně.

Máte čas číst? Jakou knihu jste v létě přečetly? Který je Váš nejoblíbenější žánr?

Karla: U mě se to mění v podstatě s ročním obdobím (haha). V létě mám nejraději young adult, prvoplánové „romanťárny“ nebo jakékoli pohodové čtení. Četla jsem „Láska po španělsku“ a „Řecké štěstí“. Před létem jsem pracovala na knize „Dokonalá pohádka“, která mě rovněž bavila. Na Netflixu vznikl dokonce seriál, který je za mě opravdu dokonalý. A abych tedy nezakrněla, momentálně čtu vzdělávací publikaci „Pište čtivě a srozumitelně“ od našich korektorských kolegů.

Sabina: Zjistila jsem, že mám stále méně volného času, ale na knihu si vždy nějaký najdu. Stačí i pár minut denně. Nedávno jsem dočetla knihu „Náhradník“ od prince Harryho. Nejraději mám detektivky a psychologické thrillery. Občas ráda sáhnu po oddechovce či romantickém příběhu.

Kdy se můžeme těšit na novou knihu? Máte už v plánu nějaké nové téma?

Sabina: V září vyjde náš diář na rok 2024, který ocení knihomolové i (ne)milovníci češtiny. Kromě diktátů, knižní výzvy a kvízů jsme tam zakomponovaly i literární hádanky. V září rovněž vyjde cvičebnice na vyjmenovaná slova, jež je plná hravých úkolů, her, rad a tipů.

Karla: Plánů a nápadů máme několik. Uvidíme, kterých z nich se uskuteční jako první. Přes prázdniny si dáváme pauzu a v září opět začneme pracovat naplno.