Je Vám 26 let, jste maminka tří dětí a máte na kontě tři knihy. Nemohu se nezeptat, i když tuto otázku dostáváte asi často, proč jste se rozhodla napsat knihu? Co bylo impulsem? Proč právě detektivku? 

Já vždy v nadsázce odpovídám, že se ty vražedné myšlenky po 4 letech na mateřské nějak zákonitě projevit musely :). Pravdou ale je, že to bylo víc věcí dohromady - procházela jsem stereotypním obdobím a cítila na sobě, že potřebuju změnu, taky hodně jsem v té době četla a už mi nic nebylo dost dobré, ve všem jsem hledala chyby, co bych udělala líp, co bych promyslela jinak. Na základě toho jsem si pak řekla - no tak si zkus něco napsat sama, ty chytrá. A jelikož jsem dost impulzivní člověk, tak jsem se toho chytla. Za týden jsem měla vymyšleno, o čem kniha bude, za další sepsaný hrubý nástřel děje, stopy... Najednou jsem prostě seděla u počítače a psala :). Detektivní žánr byl pak jednoznačná volba, protože sama už od základní školy prakticky nic jiného nečtu. 

Jak se dá napsat úspěšný titul při péči o tři děti? 

Zde bych ráda uvedla na pravou míru, že v době, kdy vznikala Stvůra a Vesnice, jsem byla potřetí těhotná, takže děti byly „jenom" dvě. Hodně podle mě udělalo to, že jsme měli děti hodné, narozené blízko u sebe, které si spolu hodně vyhrály a nepotřebovaly mě ke každé aktivitě, pak taky fakt, že hodně spaly. Odpoledne „táhly“ třeba i tři hodiny v kuse, přičemž i napříč tomu chodily spát večer relativně brzy. Taky hodně pomáhal tatínek. Když nebyl v práci, trávil s nimi většinu dne on, bral je ven, abych měla na psaní klid. Rozhodně to není tak, že bych byla nějaká super matka. Roli v tom, že jsem na psaní měla prostor, sehrálo více aspektů. Teď, když jsou děti tři a nejmladší se dost prosazuje (a hlavně není ani zdaleka takový spáč, jako ty první dvě), tak píšu podstatně pomaleji.

Jakou radu byste chtěla jako začínající autor - před psaním - dostat? 

Že mám se psaním začít dřív, než se mi narodí děti.

Jaké jsou Vaše čtenářské představy o kvalitní detektivce? A co pro Vás bylo při psaní nejtěžší? 

Já jsem velká milovnice dánského Zločinu a dánsko-švédského Mostu. Kvalitní krimi má mnoho podob, podle mne to nelze říct takhle jednoduše. Za jeden z hlavních ukazatelů rozhodně považuji to, když až do poslední chvíle netuším, kdo je vrah, konec je překvapivý a rozvíří ve mně emoce (nemusí být úplný happy-end). Taky mám ráda dobře zpracovanou psychologii hlavních postav, tedy když thriller nejede jen po povrchu, ale jde do hloubky. Pro mne bylo při psaní vždy jednoznačně nejtěžší zpracování té vyšetřovatelské linky, tedy vymyslet stopy, aby vše dávalo smysl, aby v knize nebyly žádné logické trhliny, aby postupy kriminalistů byly co nejrealističtější. 

Právě čtu vaši knihu Stvůra. Hlavním vyšetřovatelem vraždy je Laura Linhartová. Do týmu dostala kolegu, bývalého přítele. Byl to záměr, že případ vyšetřuje dvojice? 

Ano, byl to záměr. Mne jako čtenáře vždy baví v detektivkách vedlejší linky hlavních postav, jejich prožívání a vztahy, to jak se vyvíjejí, takže v mé vlastní knize tohle pak určitě nemohlo chybět.

Jaká je Laura Linhartová? Jak její postava vznikala?

Pokud jde o postavu Laury, inspirovala jsem se právě u dánského Zločinu. Chtěla jsem, aby hlavní hrdinka byla něco jako Sarah Lund, aby to byl ten cílevědomý typ, který je své práci oddaný (ne-li jí přímo posedlý), ale zároveň aby bylo pořád vidět, že i přesto všechno je taky pořád člověk a případy a osudy jednotlivých obětí i pozůstalých se jí i přes její profesionalitu hluboce dotýkají. 

Navazuje nová kniha Vesnice na titul Stvůra? Lze je číst samostatně? 

Jednotlivé případy jsou na konci každé knihy uzavřené, ale vztahová linka kriminalistů na sebe navazuje, takže bych určitě doporučila číst knihy popořadě.

Měla jste během psaní krizi, kdy jste například neměla nápad? Pokud ano, co Vás opět nakoplo? 

Přiznám se, že neměla. Tlačil mě čas - rostlo mi břicho, blížil se porod a já chtěla mít plánovanou trilogii v kupě, takže na krize nebyl čas.

Dávala jste číst rukopis nějakému kriminalistovi, zda jsou údaje, které uvádíte, věrohodné? 

Nedávala. O to víc mě potěšilo, že se všem lidem z oboru, kteří pak knihu četli, Stvůra líbila a autentičnost vyšetřovatelské práce moc chválili. Vesnici pak ještě před vydáním četl můj tchán, který je bývalý kriminalista, ale doladil mi jen pár detailů - jaké věty by měly padnout při určitém typu výslechu a podobně. 90 % všech věcí jsem si jinak zjišťovala sama z oficiálních stránek PČR nebo třeba z diplomových prací.

Můžeme se brzo těšit na další knihu? Jaký máte nesplněný autorský sen? 

Na závěrečný díl trilogie s Laurou a Adamem se čtenáři mohou těšit na jaře 2023. Pak mám rozpracovaný jeden detektivní psychothriller, takové rodinné drama, které - pokud vše půjde dobře - vyjde za další rok.

Čím si děláte radost, co Vám dobije baterky? 

Ráda hraji na klavír, zpívám nebo vařím a peču. U toho se vždycky odreaguji.

Sledujete i tvorbu ostatních českých autorů? Kdo a jaká kniha vás naposledy zaujala - a čím? 

Přiznám se, že nesleduji. Už ani ty zahraniční. Já od doby, co jsem začala psát, v podstatě nečtu. Na to už ten čas se třemi dětmi a ještě další prací, kterou pro nakladatelství dělám, opravdu není. Určitě bych ale doporučila švédského spisovatele Monse Kallentofta a jeho krimi sérii s Malin Forsovou.