Aneta Kollerová Mašková je knihkupkyně, milovnice knih a nově také autorka knihy Přes práh, románu o nevšedním přátelství a radostné cestě z osamělosti. Co  ji ke psaní přivedlo? Má ráda hrdiny svých knih? A která kniha jí přirostla k srdci?Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujícím rozhovoru. 

Kdy a proč jste se rozhodla, že chcete pracovat v knihkupectví?

Když jsem studovala na vysoké škole češtinu a latinu, zvažovala jsem, co bych chtěla dělat. Psaní jsem v myšlenkách uchovávala taky, ale víte, co slýcháme. „Musíš si najít normální práci.“ Protože jsem se od dětství točila kolem knih, knihkupectví bylo logickou volbou. Ta práce je dynamická a vzrušující, jste jako první u toho, když přijde nějaká novinka, můžete využít získané znalosti z různých oborů, ale být i kreativní při úpravě prodejny nebo vytváření výloh. Ovšem to je ideální scénář, který bohužel nejde ve všech knihkupeckých firmách naplnit. A abych nezapomněla, nadto se setkáváte se spoustou lidí a často jsou to zajímavá, užitečná a inspirativní setkání.

Jak dlouho vznikala vaše románová prvotina Přes práh?

Protože jsem ji psala v době, kdy jsem dostudovala, hledala si práci na plný úvazek a pracovala jenom brigádně, času k psaní jsem měla opravdu spoustu a román tak vznikl v řádu asi devíti měsíců.

Doporučila byste svůj román jako čtení na dovolenou?

Určitě! 😊 Román splňuje obvyklý požadavek oddechové čtení pro dobu odpočinku, ale zároveň je to příběh, který má přesah a který ve čtenáři vyvolá jisté otázky. Není to knížka, kterou zavřete a za chvíli nevíte, co jste četli. Věřím, že nejen ve chvíli, kdy ji lidé dočtou, ale již v průběhu čtení se jim v mozku vyrojí myšlenky o jejich blízkém okolí nebo přímo sousedech. Je to zkrátka příběh, s nímž se musíte seznámit! 😊 Zvlášť v době, kdy jsou pesimismus, strach a beznaděj naše každodenní pocity. Nadějné vyhlídky jsou potřeba!

Malá hlavní hrdinka Amálie miluje včelky. Proč jste vybrala takové trochu nezvyklé zvíře?

Možná právě proto, že je nezvyklé a že se ho řada lidí bojí a od sebe odhání. Sice v románu vystupuje
i kočka a okrajově pes, ale nechtěla jsem, aby hlavní hrdinka byla, abych tak řekla, tradiční. Navíc včely jsou hodně užitečné, protože díky nim máme med - a s ním se dá dělat věcí! Ale nejen ten. Včelí produkty obecně jsou prospěšné a já jsem si velmi oblíbila a používám včelí kosmetiku, takže i v mém životě hrají včely svým způsobem důležitou roli.

Chtěla byste takového souseda, jako je knižní hrdina Filip?

Beze všeho! Už jsem nastavená tak, že když je někdo mrzutý nebo se ke mně nechová úplně hezky a já mu k tomu nezavdala důvod, nevyletím ani ho nikam nepošlu, ale v duchu si pomyslím, co ho asi trápí a jaký má život, že si to ventiluje tím, že se chová nerudně k ostatním.

Hrdinové románu Přes práh také dost často něco jedí, ideálně něco sladkého. Jaká je vaše největší sladká neřest, kterou si neodpustíte?

Jednoznačně čokoláda! Ať mléčná nebo s náplní, kromě jogurtových, ty sním taky, ale jen, když je krize a nic jiného nemám po ruce. Lásku ke sladkému máme v rodině. U mě vede, jak jsem řekla, čokoláda, ale taky mám ráda sušenky a bonbony, hlavně čokoládové. Když přede mnou necháte ležet něco sladkého, už to nikdy nenajdete. 😊

Jaké knížky sama ráda čtete a kterou byste nám doporučila?

Čtu podle nálady. Někdy mám chuť na román nebo romantiku, jindy na knížku o historii nebo životopis. A knih bych doporučila opravdu spoustu! Ale udržím se a doporučím jen jednu. Loni v nakladatelství Pragma vyšla krása, která se jmenuje Chlapec, krtek, liška a kůň a napsal a ilustroval ji Charles Mackesy. Je to nádherná knížka nejen, co se vzhledu týče, protože je plná úchvatných kreseb, které jsou navíc doplněné o poučené myšlenky. Jakési životní pravdy, které sice známe, avšak leckdy si je potřebujeme opakovaně připomínat, aby nás konečně trklo, že si svůj život musíme dát do pořádku. A k tomu se hodí nejen léto, ale kterýkoliv čas v roce.

 

Aneta Kollerová Mašková (*1990) žije v Olomouci a pracuje zde jako knihkupkyně. Roku 2017 publikovala v časopise Divoké víno svou první povídku Velká vánoční kometa. Poté následovaly další: Sníh padal tiše, tak tiše; Zápas za času koronaviru a Ani drobek. Její tvorbu si mohli poslechnout i diváci ČRo Olomouc v rámci pořadu Setkání s literaturou. Miluje svého manžela, psaní a malování. A jen o trochu méně kávu a čokoládu. Kniha Přes práh je její románový debut.