Toto dílo zvítězilo v kategoriích Cena České akademie komiksu, Nejlepší komiksová kniha a Nejlepší scénář. Vedle něj si ovšem ocenění odnesl i jaz za Opráski sčeskí historje, oblíbeného komiksu nabízejícího krátké stripy postavené na reálném historickém základu. Od prvního dílu této série už uplynulo několik let a jeho oblíbenost vzrostla raketovým tempem.

       

Rozhodně se ovšem ani zdaleka nejedná o jediné zástupce komiksů, kteří převypravují české dějiny. Jedním z hlavních představitelů tohoto směru je Zdeněk Ležák, mající na svém kontě již více než deset knih popisujících různé historické osobnosti a události. V jeho díle se můžete seznámit s Janem Žižkou, Tomášem Garriquem Masarykem, Marií Terezií nebo Karlem IV. Nezapomíná ovšem ani na obecnější témata v Kronice nacismu nebo Sametové revoluci.

Ostatně u příležitosti loňského 30. výročí událostí roku 1989 vyšlo hned několik komiksových knih. Vedle již té zmíněné od Zdeňka Ležáka to byly i Obušky a něžná revoluce z nakladatelství Altenberg nebo Trikolora z Cooboo od Martina Šinkovského.

        

Velkou oblibu si získala i řada Češi Pavla Kosatíka, ve které společně s různými ilustrátory popisuje události od roku 1918 do rozdělení Československa. Každá kniha se přitom věnuje jednomu roku a jeho příběhům. Celkem vyšlo 9 svazků.

A nezapomíná se ani na sportovní dějiny. Velice obsáhlé seskupení psaného textu a komiksu nabídli autoři dvou knih Hrdinové s podtituly Největší příběhy české kopané a Největší příběhy českého hokeje. Jedná se o opravdu krásné publikace s velkým množstvím informací. A musím zmínit i Legendy: slavné sportovní okamžiky od dvojice autorů Petr Vyoral a Pavel Kovář, která nabízí hned 26 portrétů sportovních osobností.

        

Podobných titulů o historii je ovšem daleko více. Nabízejí velice zajímavou formou kombinaci poučení a zábavy. Díky tomu se hodí zejména pro mladší ročníky, kterým dokážou zprostředkovat znalosti o dějinách ve velice přívětivém obalu. Troufám si tvrdit, že podobným způsobem by se dalo výrazně zlepšit i studium na školách. Proč by se v kreslené formě nemohli školáci učit třeba matematiku nebo jazyky? Často nudné stránky plné textu jsou pro ně těžko zapamatovatelným gulášem, ze kterého stejně v reálném životě použijí jen menší část. Rozhodně je to téma k zamyšlení.