Když utíkala před drtivými nálety, nedokázala myslet na nic jiného než na něj. Doufala, že se ještě někdy uvidí. Bude čekat…

Petra je redaktorkou magazínu, do kterého zatím přispívala pouze recepty a kuchařskými nápady. Je čerstvě zasnoubená, i když si není příliš jista vztahem, ve kterém by měla setrvat celý život. Když dostane nabídku jet do Mnichova a zpracovat reportáž o nuceně nasazených za války, příliš dlouho neváhá. Doma nechá snoubence i svou babičku, která nalezne ve věcech své matky starý deník. Před očima se jí odvíjí příběh mladé dívky, nuceně nasazené v Mnichově, která potkává velkou lásku. Ovšem nálety na Mnichov ji nutí uprchnout a svého milého nechat za sebou, se sliby, že on si pro ni do Česka přijede. Čekání trvalo příliš dlouho a dítě, které čeká, potřebuje otce… Obě ženy, vnučka i babička, prožívají příběh z války každá po svém, a jedno je jisté. Je třeba dozvědět se pravdu a zjistit, zda může mít příběh šťastný konec. Přestože jde o typicky ženské čtení, kterému já příliš neholduji, knihu jsem si užila do posledního písmenka. Všechny hlavní postavy se pro mě staly přítelkyněmi, které mi chyběly ve chvílích, kdy jsem knihu musela odložit. Je neuvěřitelné, že jsem se s českou autorkou Ivanou Andrews setkala poprvé. Kniha Deník Marie K. je román, který mě připoutal ke čtení od první stránky a jehož závěr rozplakal. Nevím, čím to je, snad jednoduchostí, snad tím, že příběh pochází z českého prostředí a měla jsem tak k němu blíž. Krátké kapitoly, lehce uvěřitelné postavy a starý příběh, který plynule přejde do současnosti. Doporučuji všem, kteří jsou naladěni na lásku, tajemství a krásný, smutný příběh.