Narovinu se přiznám, že nejsem žádný ultra fanoušek FNAF série, což zcela jistě ovlivní, jak jsem s rozhodla hodnotit. A možná to je právě fakt, který mi umožnil tuhle knížku tolik nesoudit.

Už v první storce ve mně velmi rychle zapustila kořeny tíživá atmosféra, kterou jsem si v předchozí knize tolik užívala. Jenže oproti minulému dílu tady to napětí začalo po chvíli upadat. Hlavním problémem je kupodivu délka, kvůli které se děj někdy strašně vleče. Skoro to na mě působilo, jako kdyby se autoři snažili natřískat do jednotlivých textů tolik omáčky, co to jen šlo – což by v případě, že by se jednalo o samostatné příběhy možná fungovalo, ale v rámci povídek to spíš uškodilo.

Za největší pozitivum určitě považuju různorodost postav, ke kterým jsem si i v rámci takhle krátkého formátu dokázala najít cestu a velmi jsem si je oblíbila!

S ohledem na žánr jsme tady většinou měli klasické hororové zápletky s klasickými rozuzleními, ale víte co? Vůbec mi to nevadilo. Druhý díl s názvem Five Nights at Freddy´s: Aport stejně jako ten předešlý přináší nové příběhy, ze kterých vás bude mrazit v zádech.

V důsledku jde o fajn jednohubku, kterou si za jedno pozdní odpoledne užijete zachumlaní pod peřinou. A zatímco se budete usmívat nad tím, jak neuvěřitelné ty příběhy jsou, na nočním stolku vám začne problikávat lampička. A možná, že až vypadne proud a vy se ocitnete v naprosté tmě, kdesi v rohu vašeho pokoje uslyšíte tichounký smích… Před kterým zavřete oči v tu samou chvíli, co se ozve těsně u vaší hlavy.