Vydat knihu není nic jednoduchého, zvlášť jestli jste teprve začínající autor, který si svého nakladatele teprve hledá. Dokonce i samotnou J. K. Rowlingovou odmítlo nejdříve 11 nakladatelství, než se jí podařilo vydat jeden z největších bestsellerů v dějinách. Markéta Dočekalová, přední česká lektorka tvůrčího psaní a autorka populárních příruček, již několik let vede literární agenturu Mám talent, která se snaží začínajícím autorům v těchto těžkých začátcích pomáhat.

Literární agentury jsou v zahraničí poměrně rozšířená věc, ale u nás to dosud není příliš známý pojem. Jak byste laikovi vysvětlila, k čemu obecně taková literární agentura vlastně slouží?

V zahraničí je běžné, že autor se věnuje psaní a obchod za něj dělá agentura. To znamená, že literární agentura shání nakladatelství, které by knihu mohlo vydat, dojednává honorář, hlídá smlouvu apod. Literární agentura ručí za to, že autor nepodepíše smlouvu, která by pro něj byla nevýhodná a na kterou by pak doplatil. Současně je běžné, že si literární agentura velmi vybírá mezi rukopisy a pro autora není vůbec snadné uspět a agenta získat. Proto je v zahraničí běžné, že když někdo uspěje u literární agentury a ta se rozhodne jeho dílo zastupovat, je to považováno za velký úspěch. Kromě zastupování autorů literární agentury také obchodují s licencemi k literárním dílům a většinou nabízejí ještě celou řadu dalších, doplňkových služeb, které souvisejí s vydáváním knížek a psaním.

Co podle vás stojí za tím, že v české republice literární agentury nemají svou tradici?

Vývoj u nás šel jinou cestou. Ale například ve francii také téměř neexistuje tradice zastupování autorů. Autoři tam jednají s nakladateli přímo. Nejsme tedy jediní, kdo takovou tradici zatím nemá.

Co všechno tedy Mám talent začínajícím autorům nabízí?

Toho je opravdu hodně. Děláme odborné posudky na literární díla a díky nim se autoři dozvědí, kde mají ve svém rukopise chyby a jak by je měli opravit. Pokud chtějí, mohou na svém rukopise pracovat pod vedením zkušeného redaktora a dotáhnout tak knihu do zdárného konce. Takto již bylo u nás vydáno poměrně hodně knížek. Nabízíme kurzy tvůrčího psaní, vydáváme časopis pro autory a všechny zájemce o tvůrčí psaní, kde jsou rozhovory se spisovateli, scenáristy, textaři apod., najdete tam také mnoho rad a zkušeností, články zaměřující se na literární řemeslo apod. Poskytujeme odborné konzultace, nabízíme jazykové a stylistické korektury textů, služby grafického studia, kompletní pomoc při vydání knihy vlastním nákladem a pochopitelně zastupujeme autory na českém knižním trhu. Podrobnou nabídku našich služeb najdou autoři na www.mamtalent.cz

Díky agentuře Mám talent vyšla mnoha začínajícím autorům už řada knih. Ze kterých máte největší radost? :-)

Opravdu se nám povedlo dostat na knižní trh již nemalý počet prvotin. Radost máme ze všech, protože dostat na trh prvotinu, to vůbec není snadné. Velkou radost máme z nových úspěchů, což v letošním roce bylo vydání jedné slovenské autorky na českém trhu a naopak jedné naší české autorky na trhu slovenském. To je skvělé, protože jsme se opět o kus posunuli.

Jedna z klíčových úloh vaší agentury je poznat dobrý text od průměrného či úplně špatného. Jak rychle (a podle čeho) poznáte, že text, který právě čtete, bude nejspíš stát za pozornost?

Kvalita textu se pozná poměrně rychle. Zkušený redaktor pozná špatný / vynikající text už z první stránky. Jde o to, jak je text napsán. Samozřejmě k posouzení tématu, příběhu, vykreslení postav apod., je třeba přečíst mnohem větší kus rukopisu. Nicméně pokud text literárně za nic nestojí, není celkem co řešit. Ani kdyby byl příběh zázračný, při nedobrém literárním zpracování nebude mít šanci. Když vidíme, že příběh je dobrý a téma by mělo šanci na úspěch, tak nabízíme autorovi možnost, že může pod odborným vedením na rukopise pracovat a přepsat ho, upravit ho, aby za něco stál. To může pro autora obnášet i rok intenzivní práce, škrtání a přepisování. Ale právě tady slavíme největší úspěhy. Když jsem to teď počítala, zjistila jsem, že máme úspěšnost téměř 85 % a to je až neuvěřitelné. Kdo se nechá vést a pod odborným vedením na rukopise u nás pracuje, má 85% šanci, že jeho rukopis bude vydán. To je myslím hodně dobré. Samozřejmě to občas funguje i opačně. Rukopis je dobře napsán po stránce literární, ale nemá dobře postavený příběh, téma není zajímavé apod. I s tím se dá samozřejmě pracovat. Od autora to chce v obou případech hodně píle.

Kromě vedení agentury mám talent vyučujete i tvůrčí psaní (vyšlo vám také několik populárních příruček právě o tvůrčím psaní). Jak velkou roli podle vás hraje při tvůrčím psaní talent a do jaké míry se to dá naučit?

Tvůrčí psaní vyučuji v ČR od roku 2001. Vydala jsem 4 učebnice a několik dalších populárně naučných publikací. Řemeslo je pro psaní nesmírně důležité. V zahraničí je úplně normální, že i slavní spisovatelé chodí jednou za čas na univerzitu do speciálních kurzů oživit své znalosti řemesla. Bez řemesla to nejde. Můžete mít tisíckrát talent, ale když nebudete znát řemeslo, talent promrháte. Když ale budete perfektně znát řemeslo a nebudete mít žádný talent, také to nebude fungovat. Je to kombinace obojího. Ale procento, které tvoří talent, je poměrně malé. Velkou roli v dosažení úspěchu hraje právě píle, odhodlání škrtat a přepisovat, pracovat na sobě, získávat zpětnou vazbu, znát řemeslo apod. Podle vědců tvoří talent asi 3 % z toho všeho. Já k tomu vždy ale dodávám, že když je nemáte, tak jste, víte, kde… :-) A ještě něco bych dodala. Porušovat pravidla a zaběhnuté zvyklosti nebo porušovat řemeslo, to může jen ten, kdo řemeslo zná. A díky za takové autory, protože nebýt jich, nikdy by nevzniklo nic nového. Ale představa, že takový autor nemusí řemeslo znát, je zcela chybná.

Co podle vás vede tolik lidí k touze vydat svou vlastní knihu?

Je to něco, co tady po nás jednou zůstane. Dnes může knížka zapadnout, ale za sto let si jí může někdo všimnout a hodnotit ji zcela jinak, než je hodnocena dnes. To se stává. Je to taková zanechaná stopa, zanechaná šance na úspěch, na jistou nesmrtelnost. Je to touha moci hrdě říci: napsal jsem knihu. Lákavé je také vytvořit si vlastní svět a na chvilku si hrát na "boha". A pak je tady ještě něco velmi těžce pochopitelného leč existujícího – jsou lidé, které psaní zkrátka k smrti baví. Také se mezi ně počítám.

Asi spousta začínajících autorů sní o tom, že se z jejich knihy stane jednoho dne bestseller. To se ale podaří bohužel jen několika šťastlivcům. Myslíte si, že za bestsellery stojí skutečná literární kvalita, nebo spíš dobrý marketing nakladatelství?

To je velmi těžká otázka. Dle mého názoru je to z velké části loterie. Hraje tu roli tak obrovské množství faktorů, že to ani jinak nazvat nemohu. Důležité je, kdo knihu vydal, jestli zaplatil alespoň nějakou reklamu, pokud ano, tak kde a jakou, ve kterém měsíci kniha vyšla, jaké bylo v ten měsíc počasí, co ve stejné době vydala konkurence a kolik péče konkurence věnovala svým vydaným knihám apod. Hraje roli jméno autora, jestli jde o prvotinu nebo již vydává opakovaně, nesmírnou roli hraje vzhled titulní stránky atd. Velmi knize pomůže například vítězství v soutěžích. Nejeden titul, který získal Magnesii Literu, se prodával velmi mizerně, ale jakmile cenu získal, najednou se prodaly desítky tisíc kusů. Rozhodně je zcela nesmyslná hláška, kterou někteří rádi používají: "Dobrá kniha se prodává sama." V ČR vychází každý rok 18 tisíc knih. Kniha může být fantastická po všech stránkách, ale někdo jí musí pomoci, aby se mezi těmi osmnácti tisíci knížkami neztratila, aby nezapadla. Aby si jí vůbec někdo všiml. Bohužel, dobrá kniha se dnes už dávno neprodává sama. Proto je to tak těžké.

Kromě příjemné práce s autory povedených textů také komunikuje i s těmi, jejichž texty se objektivně příliš nepovedly. Jak takoví autoři kritiku snášejí? Přece jen do psaní museli vložit spoustu úsilí i nadějí.

To k naší práci bohužel patří. Snažíme se nabízet řešení. Když vidíme, že autor má potíže a text za moc nestojí, nabízíme mu kurzy, ve kterých má šanci mnohé pochopit a výrazně se zlepšit. Kvalitní kurz tvůrčího psaní otevírá obzory a je zajímavý i tehdy, pokud člověk spisovatelem být nechce. Do značné míry ale záleží na postoji autora. Pokud si o sobě a svých textech myslí, že jsou geniální a odmítá přijmout jakoukoliv kritiku, současně samozřejmě odmítá možnost cokoliv se naučit, protože to pochopitelně nepotřebuje, tak v takovém případě, komu není rady, tomu není pomoci. Takový autor si musí natlouct ústa, musí zjistit, že narazí a jednou mu někdo v nějakém nakladatelství od plic řekne, ať si raději najde jiný koníček…

A na závěr tu mám pro vás otázku na váš vlastní literární vkus. :-) Jaké knihy ráda čtete a jakou dobrou knihu jste přečetla naposledy?

Moc bych chtěla mít na četbu dostatek času. Ale měsíčně přečtu tak kolem 300 stran textů, které musím opoznámkovat a vyhodnotit. Na četbu pro mé potěšení mi už mnoho času nezbývá. Obecně ale platí, že mám ráda knihy, které mne zaujmou od první řádky a nepustí. Nechci se u knihy nudit, proto si ji nekupuji. Když se zamyslím nad tím, která kniha mne v posledních pěti letech opravdu hodně zaujala obsahem i formou, tak to jednoznačně byla Nebe nemá dno od Hanky Andronikové.

Děkujeme mockrát za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů při hledání literárních talentů! :-)

www.mamtalent.cz