Nový rok 2021 je konečně tady, a proto nastal čas na bilancování toho minulého. Českou republiku tvrdě zasáhla pandemie Covidu 19, která měla velký vliv i na samotnou literární scénu. Našla se přesto nějaká pozitiva?

V březnu se na našem území objevili první oficiálně nemocní s Covidem 19 a zanedlouho byla většina obchodů a služeb uzavřena. Včetně knihkupectví. Zůstal tu sice online prodej, ale ten nedokázal úplně nahradit kamenné obchody: velká část čtenářů si chodí do svého oblíbeného knihkupectví nové i starší tituly pořádně osahat a často tam stráví desítky minut. Zvyknout si potom pouze na internetové obchody není úplně lehké. Ale nedalo se nic jiného dělat. Velký vliv měla tato krize i na samotná nakladatelství, která často nedostala zaplaceno za prodané knihy z minulých měsíců. Hrozil bankrot hojné části z nich a celkově je celá situace postihla daleko více než třeba největší knihkupectví. Naštěstí se ukázala solidarita lidí, kteří v nich začali daleko více nakupovat. Značnou pomocí byl i projekt Linka 451, díky kterému jste mohli získat zlevněné balíčky knih přímo za samotných nakladatelství. V crowfundingové kampani na stránkách Startovač.cz se na něj vybraly 3 miliony, což byl obrovský úspěch. Pandemie bohužel postihla i většinu literárních akcí. Zrušen byl Svět knihy, Podzimní veletrh v Havlíčkově Brodě i HumbookFest. Respektive poslední jmenovaný se přesunul do online prostoru, který se stal jediným možným "festivalovým" místem. Jasně, nemohli jsme se potkat naživo, ale přesto internetové události nabídly zajímavý program včetně různých besed nebo možností koupit si zlevněná díla. Zatímco v minulosti byl tento způsob propagace knih a spisovatelů využíván jen minimálně, v roce 2020 z něj vytěžili pořadatelé i sami autoři maximum. Naše vláda literární scéně bohužel moc nepomohla. Kultura byla celkově brána jako obor, který je možné poslat do zatracení. Ale s tím prostě nemohu souhlasit. Nejenže knihy výrazně rozšiřují naše povědomí o všech možných tématech, ale zároveň nás mohou léčit. Setkávání s ostatními knihomoly nebo i spisovateli nám dodává mnoho šťastných chvil do našich životů. Chápu, že bylo potřeba nějakým způsobem omezit kontakt. Ale šlo to udělat mnohem lépe - a především neukázat tak okatě, že literární, hudební či filmová scéna je vlastně na okraji jejich zájmu. Kvůli tomu se bude i knižní svět z této situace vzpamatovávat ještě několik let. Samozřejmě se krize dotkla i vydávání samotných knih, i když pro čtenáře ne zase tolik zásadně. Některé tituly se objevily později, ale přesto vyšla řada zajímavého čtení. V našich končinách stojí určitě za zmínku Šikmý kostel od Karin Lednické, který si svou formou získal obrovskou pozornost. A uniknout by vám neměla ani třeba Michaela Klevisová a její Drak spí.

          

Světlo světa spatřil i nový Jo Nesbø, Lars Kepler, Robert Bryndza, Stephen King, Christopher Paolini nebo vynikající Porodní sestra z Osvětimi od Magdy Knedler. Těch knih samozřejmě byly stovky a vybrat si mohl opravdu každý. A tak jsme se jim během našich karantén věnovali opravdu hodně. A co jiného taky dělat? Nekonaly se hudební koncerty ani výstavy a čtení tak zůstávalo jednou z mála kulturních činností, kterou nám nikdo nemohl vzít.

              

 

         

Je jasné, že krize bude pokračovat i v první polovině roku nového. Už nyní se ptám: „Bude Svět knihy 2021 a budeme moci s klidem navštěvovat naše oblíbené obchody?“ Naděje tu samozřejmě je s vakcínou, ale proočkování obyvatelstva je prozatím daleko. Zůstávejte proto raději co nejvíce doma, zachumlejte se v těchto studenějších dnech pod peřinu a vychutnávejte si nové příběhy vašich oblíbených hrdinů.