Hlava plná lásky
Bee celý život vzhlíží k Marii Curii, takže stejně jako ona by neváhala ani vteřinu, ani Bee neodmítne vedení neuroinženýrského projektu NASA. Ovšem matka moderní fyziky nikdy nemusela spolupracovat s Levim Wardem. Levi je samozřejmě velice vysoký, přitažlivý, pronikavě zelenooký muž, který Beeiny neurony nenechá ani na chvilku v klidu. Ale co si Bee myslí, na tom nezáleží, jelikož bohužel moc dobře ví, co si o ní myslí on, a to už od doktorátu... Když se však hned na začátku Beeiny vysněné kariéry a projektu začne ztrácet vybavení, záhadně mizí důležité e-maily a téměř všichni ji ignorují, zdá se Levi být tím jediným, kdo ji dokáže pomoci. Dá nakonec Bee všanc své srdce?
Po popisné stránce budete určitě spokojeni – autorka detailně, ovšem ne přehnaně, popsala vše, co bylo pro děj a jeho vývoj podstatné a poutavé. Samotný děj jede podle klasické šablony „hate to love“ zápletky, kterou prostě nejde nemilovat.
Těšit se např. můžete na
- komické okamžiky,
- zábavné a mnohdy jiskřivé dialogy,
- pořádnou dávku nerdovství,
- lásku k NASA a kočičkám (moje srdcové kombo),
- vědu a techniku, která v rámci možností (z popisů) šla chápat,
- potetovanou hrdinku, která se prosazuje za rovnocenné místo žen ve vědě
- a hlavně chytré a podivínské duo, které chcete za své přátele!
Napadává vás, že
- je to druhá Hypotéza lásky?
Není, ale…
Pokud ovšem samotnou HL nepovažujete za něco, co tu už bylo – tak ano, protože „hate to love romantiky“, ty dobré, jsou prakticky všechny stejné.
- je to předvídatelné?
Jasně že je! To vadí?
- je „od nenávisti k lásce“ již ohrané?
Ne, a ani nikdy nebude!
Řekněme si zcela upřímně, základní dějová výstavba bude vždy stejná, ovšem kreativní autor/ka dokáže do díla přinést pokaždé něco, co text dokáže ozvláštnit a udělat z něj originál, který zaujme.
Pro pochyby tu prostě není prostor!
Hlava plná lásky je ještě zábavnější než její předchůdkyně, ale stejně tak jako ona je velmi čtivá, občas dojemná a lehce dramatická.
