Říkají jí Medvědice Janka. Není to kvůli místu, kde ji našli, ale protože je jiná. Na svůj věk je vysoká a silou se jí nevyrovnají ani ti nejstatnější dřevorubci. Přestože žije ve vesnici již poměrně dlouho, stále ji to táhne k tajemnému a divokému Sněžnému hvozdu. A jednoho dne k ní les promluví... Tak začíná kouzelná výprava, na které zažívá Janka nejedno dobrodružství. Podaří se jí nalézt odpovědi na otázky, ohledně svého původu? Kam vlastně patří? A co je ve skutečnosti zač?

Dívka v medvědí kůži je na českém trhu v pořadí již druhou knihou velšské autorky Sophie Andersonové. Po velmi vydařeném debutu Chaloupka na muřích nožkách jsem měla od díla poměrně velká očekávání. Po přečtení musím říct, že je autorka bez sebemenších problémů naplnila. A to do posledního písmenka.

Tato bezmála 400stránková knížka dokáže už na první pohled zaujmout svou nádhernou obálkou, která je zdobená krásnými zlatými detaily. A stejně pohádková je i uvnitř. Autorka je poměrně známá tím, že se ve svých příbězích zaměřuje na slovanský, až východoevropský folklór, který mě osobně neskutečně baví. Co mě baví ještě víc je krásně barvitý jazyk, a to jak u popisů kouzelné přírody, tak i samotných postav a jejich prožívaných emocí. Krásné je i samotné grafické zpracování knihy, které skrývá spoustu minimalistických, avšak osobitých ilustrací, jež příběh skvěle doplňují.

V textu se vyskytuje poměrně dost cizích slov, přičemž u některých mi význam nebyl hned jasný. Ráda bych tedy vyzdvihla především slovníček pojmů, který mi několikrát přišel vhod. Užitečná je též mapka samotného Sněžného hvozdu, která plní nejen orientační, ale i estetickou funkci – stejně jako zbytek knihy je totiž opravdu úchvatná.

V knize se setkáváme nejen s příběhem Janky, ale také s dalšími zajímavými postavami. Na rozdíl od Chaloupky bych toto dílo označila skoro až jako „povídkové“. Jančina cesta je totiž protkaná mnoha dalšími příběhy, které se skládají z nejrůznějších mýtů, bájí, pohádek a legend. A kdo ví, možná, že se v něm mihne i chaloupka na muřích nožkách...

Přestože se jedná o knihu pro děti, toto magické dobrodružství plné nevyřešených otázek z minulosti, přátelství, lásky a dalších důležitých poselství, které mají správné pohádky mít, doporučuji čtenářům všech věkových kategorií. Jančin příběh je sice místy trošku melancholickým, ale zároveň milým počtením, dokonale se hodící do zimní atmosféry, které vás zahřeje u srdce. A třeba ve vás, stejně jako ve mně, probudí dávno zapomenutou jiskřičku z dětství.