Zatímco na podzim jsme se vás snažila přesvědčit, že současná norská literatura není jen Jo Nesbø, dnes bych vám ráda představila moje nejoblíbenější autory z Dánska. A stejně jako u ostatních severských zemí, i u země Malé mořské víly a Lega platí, že dánští spisovatelé nejsou jen brutální zabijáci literárních postav v žánru severské krimi, ale i kreativní a poetické duše. Posuďte sami.

Jussi Adler-Olsen Když jsem si před Vánoci chtěla objednat jeho poslední knížku Oběť 2117, měla jsem smůlu. Na našem e-shopu byly všechny výtisky zcela rozebrány! Sic, i redaktorka si musí občas na pokračování své oblíbené série počkat! To jen ukazuje, že i u nás Jussi Alder-Olsen, dánská spisovatelská superstar, naprosto válí. I když celý život pracoval jako novinář, nakladatel, redaktor a spisovatel, opravdový průlom do světa (nejen) dánské literatury udělal až prvním případem dnes již legendárního oddělení Q Žena v kleci. Ve svých románech reaguje na aktuální celospolečenské problémy a dánskou společnost značně kritizuje. Umí nejen mistrně dávkovat napětí, vymýšlet překvapivé dějové zvraty, ale i zcela přirozeně dávkovat humor. Případy oddělení Q začněte číst ve správném pořadí, jinak přijdete o vedlejší příběhy – životní osudy vyšetřovatelů – které jsou možné ještě zajímavější než jednotlivé thrillery. Peter Høeg Jeho jméno vám nejspíš nic neřekne, ale o knize Cit slečny Smilly pro sníh jste možná slyšeli (byl podle ní natočen i film Stopy ve sněhu s Julií Ormond v hlavní roli). Mysteriózní detektivní román  nepřečtete jedním dechem, zato jej budete moci číst i po letech znovu a znovu. Nejen proto, že Smilla je nadmíru sympatická postava a Grónsko, kde se příběh odehrává, naprosto úchvatné. Čeká vás jednoduchost jazyka, hutnost myšlenek a severská poetika.  Oceňován je tento autor ale především za svůj literární debut Představy o dvacátém století. Ten je dokonce označován za dánský literární počin desetiletí. Já bych zase doporučila Susanin efekt, kde do románu na hranici severské krimi a magického realismu Peter Høeg navíc přimíchává jakousi politickou fantasy. Ale pozor, Peter Høeg rozhodně není autor pro každého. Jeho díla jsou zvláštní, složitá, bláznivá. Nedoporučovala bych je kupovat jako univerzální dárek pro přátele a příbuzné, k nim musí čtenář dospět sám. Søren Sveistrup Je na vás magický realismus trochu moc? Nevadí, dánské vody nabízí i rybky ze současné pop-kultury. Jednou z nich je Søren Sveistrup, který se proslavil především jako autor scénáře k úspěšnému seriálu v češtině známému pod názvem Zločin nebo také Vražda (další informace dohledáte pod Kommissarin Lund – Das Verbrechen). Scénářů, známých především v Dánsku, má na svědomí víc a podílel se i na scénáři ke Sněhulákovi Joa Nesbøho. Na našich stránkách jste jeho jméno již mohli spatřit, když kolegyně hodnotila jako thriller Kříďák. Já bych vaší pozornosti doporučila jeho nový  thriller Kaštánek. Ten je totiž velmi dobrý – pokud tedy milujete žánr severské krimi. Je brutální, rychlý, překvapující. Nenechte se odradit začátkem, Søren Sveistrup napětí klasicky stupňuje, takže ještě přidává sprint (a hlubší myšlenku) na konci temného maratonu. Helle Helle Rozhodně nejvýraznější ženskou postavou současné dánské literatury je Helle Helle. Pod tímto pseudonymem píše Helle Krogh Hansen nepříliš rozsáhlé prózy o vztazích. Není to ale žádné lehké čtení na nedělní odpoledne. Stejně jako ostatní severští autoři, kteří ve svých knihách nevymýšlí stále nové a nové způsoby vražd, píše Helle Helle „snovým“ stylem, kde to skutečné podstatné vůbec nevysloví a čtenář si musí domýšlet. Tohle jsem měla napsat v přítomném čase je skvělým příkladem: v příběhu mladé Dorte, která před rodiči předstírá, že studuje na univerzitě, ale přitom jen leží doma, poslouchá vlaky a neví co se životem, nechybí nic. Smutek, humor, beznaděj, sex, láska, představy o životě. A záleží jen na vás, co si z něj vezmete. Originální literární zážitek vám ale zajistí i knihy Na dně nebo Jestli chceš. Totálním bestsellerem je povídková kniha Zbytky, která u nás byla vydaná v roce 2002. Lene Kaaberbøl I tato dánská autorka se pokoušela psát detektivní příběhy, celosvětově se však proslavila s fantasy příběhy pro náctileté (celkem napsala více než 30 knih). Její nejznámější literární série se jmenuje W.I.T.CH. a jak název napovídá, jedná se o příběhy čarodějek. Lene Kaaberbøl tyto čarodějky přičarovaly smlouvy se společností Disney, takže jejich příběhy můžete znát i ze seriálu nebo komiksu. A ona může žít na specifickém Normandském ostrově Sark v Lamanšském průlivu. Úspěch ale nemá u dětí a teenagerů pro nic za nic. Píše čtivě, zábavně, nápaditě a hodně. Jste-li naladěni na této čtenářské vlně, zkuste třeba Znamení čarodějky. A ten bonusový autor? Hans Christian Andersen Zemřel sice už v roce 1875, pořád se ale jedná o nejprodávanějšího dánského autora v České republice. Otázkou je, jestli je to proto, že jeho pohádky jsou krásně smutné a mezi Čechy extrémně oblíbené, nebo proto, že čeští nakladatelé dánskou literární scénu pro děti až tak nesledují a nenechávají překládat do češtiny. Vzhledem k číslům z celosvětových prodejů tohoto velikána se kloním spíše k první variantě – Češi prostě pohádky milují a svojí nejoblíbenější „Andersenovku“ vám jistě každý z hlavy poví, i kdybyste ho o půlnoci vzbudili. Já mám ráda Smrček, pohádku o stromku, který si nevážil toho, že roste v lese a pořád chtěl být něčím lepším, až se nakonec stal vánočním stromečkem a po Vánocích skončil v ohni. Smrček i ostatní pohádky dánského velikána hledejte nejlépe v nějakém pohádkovém sborníku.