Letošní podzim nám doslova přeje, jakoby se domluvil s přírodou a dopřál nám dostatek slunce a tepla co nejdéle. Já tedy vůbec nejsem proti, klasické plískanice vyloženě nesnáším. Ale večery, ty jsou již celkem chladné a ke slovu přichází hrnek teplého čaje, tlusté ponožky a hořící krb. Tedy, kdybych nějaký měla, že ano. Ale tuto atmosféru si umím živě představit.

A co by to bylo bez podzimní pohody bez knihy. Já mám své zaručené nedávno vydané favority a ráda se o své tipy podělím. Pokud chcete trochu rozproudit krev v těle, nehledejte v mém článku žádnou nehynoucí vášeň a věčnou lásku až za hrob. Tento žánr nečtu, ale pořádný, kvalitní psychothriller, ten tedy rozehřeje určitě, alespoň mozkové závity. Naprostou novinkou a hvězdou severského krimi se stala v říjnu knížka s názvem Stříbrná cesta. Mimořádně úspěšný debut švédské autorky Stiny Jackson doslova rozbouřil hladiny detektivních vod. Jen ve Švédsku se tohoto titulu prodalo za jeden rok přes 300 000 výtisků a autorka za knihu dostala ocenění Glass Key. Napínavý thriller o hledání ztracené dcery a o tom, co vše může otec ztratit, o co vše může přijít.

Steve Robinson napsal už pěknou řádku detektivních románů, které mají jedno společné. A tím je genealog Jefferson Tayte, který vždy objeví to, co policie nemůže najít. Ten, kdo se ztratí, je vždy nalezen: a za jeho zmizením stojí skvěle napsaný příběh. O hledání je i nová kniha s názvem Smrtící hry, ale tentokrát se pátrání dotýká přímo Tayta.

Pokud máte rádi tajemství, navíc okořeněné místem jako je klášter, pak přesně pro vás je thriller Slzy mrtvé jeptišky. Zavražděná novicka a dvojice vyšetřovatelů, kteří pátrají po tom, zda tak nevinná dívka mohla před světem ukrývat něco tak strašného, že ji to nakonec stálo život.

Už jen název Rakvář dokáže rozproudit krev v těle. Sharon Bolton vyniká svým vypravěčským umem a znalostí temných zákoutí pachatelova zvráceného myšlení. Její nová kniha je stejně temná jako ty předchozí a vypráví o policistce, která se vrací do města, ve kterém započala svou kariéru. Ale nečeká ji žádný večírek na uvítanou, ale pohřeb muže, kterého usvědčila z několika vražd. Vše se zdá být jednoduché, ale když v jeho domě nalezne figurku s její tváří, je jí jasné, že tady něco nehraje.

Nuže dobrá, abyste neřekli, že jsem morous, který čte jen samé krváky. Mám pro vás lahůdku ve formě nejnovější knihy Kate Morton Hodinářova dcera. Nejedná se o klasickou love story, na to mě opravdu neužije. Ale příběh staré, kožené brašny a malého obrázku ženy v bílém, doprovázeného dopisem, který ukrývá vyznání lásky. Ovšem tento příběh je starý nejméně sto let a je jen na mladé archivářce, aby tento příběh lásky rozluštila.

Vybrali jste si? Já se musím přiznat, že už začínám být mírně zoufalá, protože ty knihy vychází takovou rychlostí, že je nejen nemám kdy číst, ale už ani kam dávat. Ale co si budeme namlouvat, i kdybychom je stavěli do komínků na partnerovu postel, ta vášeň nás jen tak nepustí. Užívejte si krásný a barevný podzim. A čtěte :-).