Knižní recenze

Jde to i bez cukru?

Jde to i bez cukru?
Mně tedy v poslední době moc ne. To se musím přiznat. Přestože se jinak snažím žít zdravě – hodně čisté vody, zeleniny, ovoce, pohybu, znáte to – sladkosti jsou moje neřest. I proto jsem se na nejnovější kuchařku z pera známé české propagátorky života bez cukru Janiny Černé velmi těšila. Navíc, psát recenzi na kuchařku je vždycky tak trochu dobrodružství. Musíte ji přece ozkoušet!
Svoji druhou kuchařku Janina Černá obohatila spoluprací s další Janou. Jana Dell Plotnárková žije v současné době se svojí rodinou na Havaji, kde vznikaly všechny fotografie z knihy, ale hlavně je autorkou první části týkající se výživových doporučení. Na receptech se pak podílely obě dámy a jsou rozděleny do pěti kategorií – Začínáme s příkrmy, Základní jídla, Malá jídla, Velká jídla, Něco na zub. Dnes bude v mé recenzi těch přiznání víc – můj vztah k Cukrfree Kuchařce pro malé i velké, se vyvíjel jako na houpačce. Kniha vypadá krásně. Má lákavou obálku a velké barevné fotografie. Na jejím začátku je předmluva, jakési představení obou autorek. Obě za sebou mají zajímavý životní příběh, který je dovedl k zájmu o výživu a život bez cukru, z předmluvy ale působí možná až trochu moc fanaticky, což je škoda. Nechtějí si přeci odradit všechny čtenáře hned na začátku. Část o výživě Jany Dell Plotnárkové je zajímavá. Autorka je GAPS terapeutka, má vystudovanou techniku NAET a studuje homeopatii. O výživu dětí se zajímá hlavně kvůli vlastní rodině, která žije bez cukru a velmi nízkosacharidově. I když s některými výživovými doporučeními nesouhlasím – solení příkrmů pro kojence je podle mne velmi sporná tematika – je tato část napsaná čtivě a poutavě, a kdyby autorka vydala samostatnou knihu, určitě nezaváhám a ráda si ji přečtu. Část s recepty mne na druhou stranu docela zklamala. Uvařit denní jídlo bez cukru podle mého názoru není až takový “kumšt” a na trhu jsou spousty jiných kuchařek plné zdravých a alternativních receptů. Připomeňme si třeba blogerku Ellu Woodward. Navíc v troubě pečené zeleninové hranolky s dipem už dnes občas večeří snad půlka Česka, sladké brambory také dávno nejsou americkou výsadou a přiznejte se, kdo si ještě neděláte vlastní müsli? Jako správný “sladkožrout” jsem ale knihu nezatratila a naopak se těšila, co dámy vymyslely v kategorii dezertů. Tady mě zklamala čokoláda. Je v receptech, a ač jsem v bioobchodech pátrala velmi pečlivě, čokoládu bez obsahu cukru jsem nenašla. Existuje taková vůbec? Budu ráda, když se se mnou v komentářích podělíte o zkušenosti. Některým cukrfree dogmatikům by pak stejně mohlo vadit v receptech ovoce. Můj názor ale změnila praktická zkouška. Tak to má být, ne? Za sebe vám mohu doporučit recept Sladká pizza. Horké letní dny k výrobě lehkého dezertu s ovocem přímo vybízejí, recept není náročný ani na nákup surovin ani na provedení. Je napsán srozumitelně, vadilo mi pouze, že některé ingredience jsou uvedeny na gramy a některé na míru “lžíce” (v dalších receptech pak třeba na hrnky). Když vařím podle receptu, mám raději precizní míry. I tak je ale výsledek krásný na pohled a velmi chutný: protože chybí cukr, vyniknou ostatní chutě. Cukrfree Kuchařku pro malé i velké bych doporučila dvěma skupinám. Za prvé: sběratelům kuchařek. Je esteticky hezká, ve sbírce se bude vyjímat. Za druhé: začátečníkům na poli zdravé výživy. Recepty jsou lehce proveditelné a dobře popsané, s obstaráním surovin by neměl být až takový problém. Ve večerce na rohu asi nepochodíte, ale v supermarketu ano. Pokud už ale žijete alespoň částečně zdravě, nepřinese vám kniha tolik nového a bude pro vás nejspíš jednodušší prostě vynechat při vaření cukr než pročítat tuto kuchařku.
Autor Tereza Mec
Image
Někdo v knihách hledá možnosti, které sám nikdy neuskuteční. Někdo v nich hledá moudrost předchozích generací nebo návod pro všední den. Pro někoho jsou nejlepším mrháním času. Já v nich hledám inspiraci. Jak se neztratit na cestách, co dobrého uvařit, jak se vyšplhat na horský vrchol nebo co nového bych se ještě mohla naučit. Výjimku tvoří mé oblíbené detektivky a zamilované romány. V moderních detektivkách totiž přestává být zcela bezpečná i inspirace hlavním „kladným“ hrdinou a zamilované romány je nejlepší číst v posteli za deštivého počasí zcela bez přemýšlení.

Štítky