Vyšla kniha o iluminacích rukopisů Jana Táborského
Publikace autorky Emy Součkové „Výzdoba hudebních rukopisů Jana Táborského z Klokotské Hory“ se věnuje výtvarné složce chorálních kodexů v období pozdního středověku a renesance. Kniha je zajímavá jak pro odborného, tak laického čtenáře, protože obsahuje množství krásných barevných reprodukcí, zachycujících iluminace těchto rukopisů, jež tvoří důležitou součást kultury českých zemí.
V první řadě je představena osobnost písařského podnikatele Jana Táborského a nejvýraznější iluminátoři, kteří v průběhu 16. století malovali dekoraci těchto ručně psaných zpěvníků. Pozornost je směřována nejenom na často zmiňovaného Fabiána Puléře, ale také na Matouše Ornyse z Lindperka, Matyáše Hutského z Křivoklátu, Ambrože Ledeckého a další malíře. V této souvislosti nelze opominout grafické předlohy Martina Schongauera, Albrechta Dürera, Bernarda Salomona nebo domácí „melantrišské tisky“, podle nichž umělci tvořili.
Náměty vyskytující se v těchto knihách jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě nich se však v graduálech setkáme i s portréty objednavatelů, erby či cechovními znaky. Nedílnou součástí dekorace je také bohatá ornamentální složka skládající se jak z rostlin tak manýristické ornamentiky.
Druhá část publikace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je způsobeno různými autory iluminací, odlišnými grafickými předlohami i patrně přáními objednavatelů. V kodexech lze sledovat jak pozdně gotické prvky, tak renesanční či manýristické elementy. Dekorace kancionálů a graduálů tvoří na konci 15. a v průběhu 16. století specifickou oblast renesančního umění v zemích Koruny české, jehož hlavními objednavateli byla utrakvistická literátská bratrstva zpívající na kůrech městských kostelů.
Autorka Ema Součková je absolventkou doktorského studijního oboru Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově a v současnosti pracuje jako kurátorka v Národním muzeu. Dlouhodobě se věnuje knižní malbě, grafice a užitému umění.
Kniha vychází v nakladatelství Academia a má 462 stran.
Náměty vyskytující se v těchto knihách jsou převážně biblické, korespondující se svátky liturgického roku. Kromě nich se však v graduálech setkáme i s portréty objednavatelů, erby či cechovními znaky. Nedílnou součástí dekorace je také bohatá ornamentální složka skládající se jak z rostlin tak manýristické ornamentiky.
Druhá část publikace se skládá z katalogu hudebních rukopisů, které můžeme z nějakého důvodu spojit s osobností písařského podnikatele Jana Táborského z Klokotské Hory. Vzhledem k dlouhému životu Jana Táborského vykazují jednotlivé exempláře odlišný styl výzdoby, což je způsobeno různými autory iluminací, odlišnými grafickými předlohami i patrně přáními objednavatelů. V kodexech lze sledovat jak pozdně gotické prvky, tak renesanční či manýristické elementy. Dekorace kancionálů a graduálů tvoří na konci 15. a v průběhu 16. století specifickou oblast renesančního umění v zemích Koruny české, jehož hlavními objednavateli byla utrakvistická literátská bratrstva zpívající na kůrech městských kostelů.
Autorka Ema Součková je absolventkou doktorského studijního oboru Dějiny křesťanského umění na Univerzitě Karlově a v současnosti pracuje jako kurátorka v Národním muzeu. Dlouhodobě se věnuje knižní malbě, grafice a užitému umění.
Kniha vychází v nakladatelství Academia a má 462 stran.
Autor Veronika Mrázová
Vystudovala jsem francouzštinu a češtinu na brněnské univerzitě. Jsem nenapravitelná optimistka, která díky dcerám věří v jednorožce, dobré lidi a šťastné konce. Ráda píšu a čtu a nepřestávám žasnout nad krásou našeho jazyka.
