Společenský román Kůň je vyprávěn s hořkosladkou pachutí na jazyku a není jen historkou o slavném anglickém plnokrevníkovi, ale především příběhem zvířat a lidí, jejichž osudy se proplétají v pohnutých dějinách. Dojemný příběh o slávě, síle, vědeckém bádání i rasismu a neviditelnosti těch, kteří mají jinou barvu kůže, dokáže zaujmout svým výrazným dějem i hlubokým odkazem.

Píše se rok 1850, když si v Kentucky mladý černoch Jarret vytvoří silné pouto s budoucí dostihovou hvězdou, koněm Lexingtonem. Společně vítězí, Jarret si užívá slávu i s tou odvrácenou tváří a dennodenně je konfrontován se svojí barvou kůže. Vše ale naruší občanská válka. V New Yorku roku 1954 galeristka Martha narazí na obraz tajemného koně a vypátrat původ se stane její posedlostí. A ve Washingtonu v roce 2019 zkoumá Jess kostru Lexingtona, zatímco nigerijsko-americký historik umění Theo objevuje zapomenuté příběhy dostihových hřebců a černochů, kteří stáli v jejich stínu. Společně začnou rozmotávat pohnutou minulost, jejíž důsledky sahají až do současnosti.

Jarret si pročísl rukou vlasy ve snaze porozumět dívčiným slovům. „Ale oni ho nemůžou koupit. Můj táta ho nikdy neprodá.“ „To jsem ti právě chtěla říct,“ vysvětlovala. „Můj dědeček řekl oběma mužům, že koně dal Starému Ha… tvému otci, ale kapitán Viley měl s sebou kopii pravidel dostihů, která zakazují černochům závodit s vlastními koňmi. Víš, co tohle místo znamená pro mého dědečka, a tvůj otec by mohl mít ještě větší problém, kdyby se to zjistilo.“

Příběh se odvíjí v jedné rovině bez větších výkyvů a plně se věnuje dějové ose, která je postavena na příběhu jednoho z nejslavnějších koní všech dob. Ano, tohle je vyprávění o koni jménem Lexington, a ačkoliv by se mohlo zdát, že se budeme prohánět jenom po závodištích a soutěžit v dostizích, čtenářova pozornost se bude upírat především na postavy románu. Ať už jde o linku ze současnosti, nebo tu z minulosti, obě přinášejí výrazné lidské osudy i mnohá společenská témata. Jedním z nich je téma rasismu, které se vine napříč celým dějem, a ačkoliv dějové linky od sebe dělí více než sto let, toto téma nesnášenlivosti, jak je vidět, rezonuje v každé době.

Pod pestrými osudy postav se odvíjí pohnuté dějiny - občanská válka - a autorka kromě rasismu otevírá i další závažná témata, jako je diskriminace na základě pohlaví či týrání zvířat. Zde pak přichází zvýšený přísun emocí, které jsou stabilní součástí děje, ale dokážou v klidu ustoupit do pozadí, aby je autorka mohla vytáhnout v pravou chvíli, kdy její bolavá tečka na konci pronikne o to hlouběji. Román Kůň je působivým příběhem o slávě, rasismu a lásce ke zvířatům od držitelky Pulitzerovy ceny a ráda bych ji doporučila všem čtenářům, kteří dokáží ocenit pozvolna plynoucí děj s hloubkou, silný příběh volně inspirovaný skutečnými událostmi a nebojí se ponořit do výrazných témat, která se před nimi otevírají.