Alena Mornštajnová je nejenom výbornou autorkou knih pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svůj um prokázala v knihách Strašidýlko Stráša, Kapka Ája (brzy vyjde) a nově i v knize Teribear o malém dobrodružném méďovi s velkým srdcem. Zvířecí hrdina, který je dlouholetým symbolem a maskotem Nadace Terezy Maxové, v řadě příběhů dokazuje, že štěstí a láska je na světě pro každého. A jak to vše začalo? To se dozvíte v rozhovoru s autorkou.

Jak došlo ke spolupráci na knize o malém hrdinovi medvídkovi TERIBEAR? Oslovila mě Nadace Terezy Maxové a strefila se právě do období, kdy jsem dopsala Listopád a zatím se mi nechtělo pouštět se do další knihy pro dospělé čtenáře. Knihy pro děti píšu ráda a myšlenka, že napíšu knihu, která nejen potěší čtenáře, ale přinese i prospěch dětem bez domova, se mi moc líbila. Znala jste projekt Nadace Terezy Maxové již dříve? Kdo by neznal červeného medvídka Teriho! Řekla bych, že kromě jména Terezy Maxové je to právě postavička kulatého a chlupatého Teribeara, která se snadno vryje do paměti. Bylo těžké vytvořit příběh již existující postavičce, která má své poslání? Zpočátku jsem se toho trochu bála. Existuje tolik slavných knih pro děti, kde je hlavním hrdinou medvídek. Napsat svébytnou medvědí postavu byla opravdová výzva. Ale na prvním setkání s ředitelkou nadace Terezií Sverdlinovou a ilustrátorem knihy Vladimírem Žákem jsme si začali o Teribearovi povídat, uvažovali jsme, jakou cestou ho vést a k jakému konci ho směřovat, a mě začaly napadat motivy, které by se daly použít. V tu chvíli jsem věděla, že knížku o Teribearovi napsat chci a že ji snad i zvládnu vymyslet. Kolik příběhů děti a jejich rodiče najdou v knize? A který a proč se vám líbí nejvíc? Kniha je jediným příběhem o hledání toho opravdového domova. Medvídek Teribear se na začátku vyklube z krabice, během svého hledání potká spoustu přátel, překoná pár překážek a nakonec najde místo, na které patří. Všechna dobrodružství do sebe – alespoň doufám – zapadají a dávají čtenáři naději, že každý kluk, holka a dokonce i medvěd někam patří. Co by jste za sebe řekla o knize? Co v ní mají děti a rodiče hledat? Ve svých knihách pro děti se snažím vyhýbat zlu a direktivnímu poučování. Vytvářím v nich svět, jaký bych si přála kolem sebe mít – laskavý, humorný, s překážkami, které se dají s trochou úsilí a dobré vůle a pomocí přátel překonat.  Tak trochu doufám, že se dětem takový svět vryje do paměti a až jednou vyrostou, budou takový svět chtít budovat.