Každý listopad si připomínáme i sametovou revoluci, která se v roce 1989 stala počátkem zbavení se komunistické moci a přechodu na demokracii. Máme pro vás tipy na desítku knih z našeho knihkupectví, které se tímto tématem zaobírají a pomohou vám navrátit se v čase do let, kdy jsme společně cinkali klíči.

A začneme hned jedním sympatickým pánem. Český novinář, dramaturg a spisovatel Karel Hvížďala proslul svými zajímavými rozhovory, třeba s Václavem Havlem pod jménem Dálkový výslech. Populární se ovšem stal i jeho Výslech revolucionářů, který poprvé vyšel již v roce 1990. Nabídnul události listopadu 1989 očima přímých aktérů. jako byli Pavel Lagner, Jaroslav Hutka nebo Marta Kubišová. V roce 2019 vyšlo již třetí přepracované vydání. Mezi ústřední osobnosti roku 1989 patřil i bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík. Svůj Deník – řekněte jim, že sametová psal téměř patnáct let, soustředí se zejména na předlistopadové studentské aktivity a celkově autorův život. Zajímavým způsobem přináší pohled na dřívější poměry, komunistické řádění, ale i postupně vzmáhající se odpor. Slábnoucí diktatura, sametová revoluce, první roky demokracie a rozdělení státu. To všechno prostřednictvím textu i mnoha fotografií nabízejí novinář Martin Komárek a fotograf Herbert Slavík v titulu Poslední revoluce: Jak jsme žili (1985-1992). Na více než 500 stranách najdete opravdu mnoho dobových snímků z fotoaparátu významného fotografa, který zaznamenal události svým ostřížím okem i čočkou. Jedinečná výpověď obrazu a slova. Další novinář a historik Petr Zídek dal dohromady dílo, vycházející z novinového seriálu Lidé roku 1989. Stejnojmenná kniha poskytne portréty Václava Havla, Františka kardinála Tomáška či Alexandra Dubčeka, ale také studentských vůdců nebo vrcholných představitelů komunistického režimu a jeho bezpečnostního aparátu. Autorsky se zde podílela desítka historiků mladší a střední generace. Ten den – 17. listopad 1989. Všeříkající název titulu editora Aleše Palána a současných studentů Michaela Becka, Matouše Hartmanna, Alžběty Ambrožové a Anny Palánové. V projektu autoři shromáždili hlasy přímých aktérů toho dne: studentů, náhodných účastníků i zasahujících policistů. Ve výsledné koláži dávají slovo známým i neznámým aktérům událostí 17. listopadu 1989, tedy často i těm, kteří o svých zážitcích dosud nikdy veřejně nehovořili. Doplňkem je navíc obrazový materiál, fotografie, faksimile dopisů či oficiálních dokumentů. Dalším významným pamětníkem je i muzikant Michael Kocáb, známý třeba z rockové kapely Pražský výběr. Společně s novinářem Michalem Horáčkem založil v roce 1989 iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení. V knize popisuje všechna zásadní jednání s komunistickými vládci a zástupci jednotlivých významných pozic i průběh sametové revoluce ze svého pohledu. Jak anotace uvádí, autobiografický text působí trochu jako politický thriller. Petr Macek se rozhodl zprostředkovat rok 1989 očima 30 slavných osobností. Najdete mezi nimi Tomáše Töpfera, Jana Hrušínského, Michala Suchánka či Hanu Zagorovou. Tyto hvězdy kulturního světa zavzpomínali na své tehdejší pocity, nabídli své dojmy a očekávání. Kniha je navíc momentálně v moc pěkné akci, takže se ji určitě vyplatí pořídit. 1989 očima fotografů je publikací 300 fotografií od 22 fotografů. Časově zahrnuje nejen listopadové události, ale i to, co jim předcházelo. Potlačované demonstrace u příležitosti sovětské okupace v r. 1968, vzniku čs. státu v r. 1918, sebeupálení studenta J. Palacha v r.1969, masový útěk Němců z NDR přes Prahu na Západ, pád Berlínské zdi jako symbolu "železné opony". Krásná fotografická kniha. Sametová revoluce Františka Emmerta vás naopak provede všemi klíčovými momenty této události. Detailně představuje, jaká byla situace v Československu před rokem 1989, co předcházelo 17. listopadu, i jak probíhala samotná revoluce. Zprostředkuje ovšem i více než 500 dobových snímků zachycujících atmosféru i jednotlivé aktéry. Pod zcela jasným názvem Sametová revoluce pak vyšla i kniha Zdeňka Ležáka. Ten je známý především tím, že ve svých dílech zprostředkovává historii formou komiksu a ta tak může být přístupnější i mladším čtenářům. Nejinak je tomu i v tomto případě a události roku 1989 tu máte jako na dlani. Navíc tu je i pohled do jednotlivých zemí východní Evropy, jejich vztah k Sovětskému svazu, specifické verze socialismu a vzdor proti totalitě v období od konce druhé světové války.