Dlouho jsem čekala, až se na tenhle díl kuchařky z edice Apetitu dostane. Rýže je pro mě totiž naprosto univerzální surovina, ze které se dají připravit skvělá slaná i sladká jídla, hlavní chody i chuťovky k vínu, fantazii se prostě meze nekladou. V pořadí osmnáctý svazek vybírá to nejzajímavější, co Apetit jako časopis nabídl za poslední cca dva roky.

Podobně jako u předchozích kuchařek Edice Apetit nepřináší z hlediska receptů ani Rýže nic, co už by se neobjevilo dříve v časopisech. Pro někoho možná zklamání, na druhou stranu redakce se tímhle know-how nijak netají a zase je lepší mít všechny recepty (konkrétně 110, což už je pěkná porce) pěkně přehledně na jednom místě, než listovat milionem čísel časopisu a hledat inspiraci (i když někoho tohle možná taky baví :-) ). Osobně mi trochu vadí absence jakéhokoli úvodu, po obsahu už následují jednotlivé oddíly s recepty, žádné velké povídání okolo. Těm, kteří se neradi zdlouhavě prokousávají nějakou historií a chtějí rychle „akci“ to bude vyhovovat, já bych ocenila víc povídání kolem.

Spousta receptů i něco navíc

Rýže se v knize ukazuje ve všech možných podobách a úpravách, jaké vás jen napadnou. Sympatické je, že recepty jsou vyvážené z hlediska doby přípravy, takže si svoje najde ten, kdo chce po příchodu z práce podávat večeři do patnácti minut, i ten, kterého láká si o víkendu pěkně postát u sporáku a uvařit pro celou rodinu. Máte chuť na risotto, kedgeree, nebo třeba na suši? Všechno tu najdete, včetně přehledných postupů a tipů. Stejně jako v časopisu Apetit je i v knize používané známé Něco navíc, taková kulinářská „poznámka pod čarou“, která vás navede na zajímavé tipy, rady a suroviny, kterými můžete jídlo ozvláštnit. Malý problém vidím ve shánění některých specifických surovin v menších městech a na vesnicích, na druhou stranu, pokud si můžete zajet do nějakého většího supermarketu, neměli byste mít velké problémy. A případně internet taky řeší mnohé, hlavně u potravin, kterým nedělá problém transport poštou (např. řasy či ocet na suši). Přiznávám se, že některé recepty mě hodně překvapily a zatím jsem nenašla odvahu je vyzkoušet. Takovým typickým zástupcem je například sladká rýžová polévka. Možná je to dané tím, že obecně moc nemusím sladká teplá jídla (takže na rýžový nákyp s ovocem mě neužijete), nicméně vaší chuti experimentovat se meze nekladou. Co naopak naprosto zbožňuju, jsou risotta, krémová, plná škrobu z kulatozrnné rýže, s hříbky, dýní, červenou řepou… Zastoupena ale není zdaleka jen Itálie, kniha obsahuje doslova světový mix chutí a vůní, od Afriky, přes Indii či Řecko a Japonsko. Na své si přijdou masožravci i vegetariáni, upotřebíte zbytky z lednice, ale naučíte se používat i luxusnější suroviny, například lososa v kvalitě, jaká by měla přijít na suši.

Víte, jaký je rozdíl mezi dlouhozrnnou a kulatozrnnou rýží?

Obrovským pozitivem celé kuchařky je samostatný oddíl věnovaný rýži jako takové. Víte, jaký je rozdíl mezi dlouhozrnnou a kulatozrnnou rýží? Na co se používají? Co je to parboiled a proč nám babičky vždycky říkaly, abychom rýži přebírali a proplachovali? Jak dlouho se vaří hnědá rýže a proč bychom ji vůbec měli jíst? Jak rýži uvařit, ale nepřevařit? Na tyto a další otázky vám kniha odpoví. V redakci Apetitu si dali práci i s popisem a tipy na využití potravin a nápojů, které s rýží přímo souvisí. Pili jste někdy například rýžové mléko? Já třeba teprve nedávno a zjistila jsem, jak skvěle chutná ráno s müsli. Asi si na jeho specifickou, rostlinně nasládlou chuť budete muset chvilku zvykat, ale pro ty, kteří jsou alergičtí na laktózu či nechtějí z jakéhokoli jiného důvodu pít živočišné mléko, je to rýžové skvělou alternativou.

Rýži můžete vařit do zásoby

Dalším hitem jsou rýžové nudle – sice trochu mršky, co se týče převaření, chce to pečlivě číst návod, na druhou stranu se dají skvěle využít do mnoha rychlých jídel šmrncnutých Asií – většinou stačí přidat zeleninu, kousek zázvoru, maso a sójovou omáčku a je vystaráno. Rýžový papír na jarní závitky, rýžová mouka pro celiaky – rýže je prostě univerzální potravina, která vás hned tak neomrzí! A s apetití kuchařkou stoprocentně ne. Využijte toho, že můžete navařit do zásoby – bude se vám to hodit o víkendu, kdy místo postávání u plotny vyrazíte ven a po návratu najdete hotové dobroty, nebo třeba v práci. Věřte mi, znám to z vlastní zkušenosti, kam se hrabe firemní kantýna na domácí jídlo! :-)