Moderní je neplývat!
V některých evropských zemích studenti vyráží každý pátek (nebo jak to jde) do ulic, aby demonstracemi upozornili na zhoršující se živtoní prostředí a naši poslední šanci s tím něco dělat. Dokonce se sami snaží najít řešení a předložit ho politikům. Není divu. Každý rok přibude v oceánech 8 milionů tun plastů. Každý rok. Vypalují se deštné pralesy. Rozšiřují se zastavěné plochy měst na úkor zeleně. Zhoršuje se znečištění ovzduší a půdy. A taky se zbytečně plýtvá všemi zdroji. Včetně potravin. Ve světě se jich vyhodí až 1/3 z veškeré produkce.
Je jen velmi malá pravděpodobnost, že zrovna vy vymyslíte způsob, jak si poradit s mirkoplasty ve vodě a plastovými ostrovy odpadků v oceánech. Ne, že bych vás chtěla podceňovat. Ale existují způsoby, kterými můžete k ekologicky i ekonomicky úspornějšímu životu přispět i vy, a to bez velkých omezení pro váš běžný život. Tyhle knihy vám poradí jak na to:
Recyklovaná kuchařka Jitky Rákosníkové – Moderní domácnost beze zbytku. Naše prababičky či babičky vařívaly pro velkou rodinu a uměly všechno výborně zužitkovat. Ne nadarmo se říkávalo: správná hospodyňka i pro pírko přes plot skočí. Jitka Rákosníková tato moudra převedla do moderního světa. Její kuchařka nabízí 40 hlavních receptů z české i světové kuchyně, které jsou doplněny chytrými nápady, jak jídlo „zrecyklovat“. Tedy jak co nejlépe proměnit a využít zbytky (no ano, můžete tu čočku z neděle jíst celý týden, ale stojí to za to?). Kromě toho, vás autorka s laskavostí a vtipností sobě vlastní naučí efektivně využívat energie a zdroje a správně uchovávat potraviny. Fotky ke knize nafotila Alena Hrbková, která spolupracovala na některých publikacích z edice Apetit.
Moje zero-waste kuchyně Terezy Pavcové je kniha na podobném principu. Má za cíl naučit vás maximálně využívat potraviny, které máte ve spíži, než nakoupíte tunu dalších navíc. Dobře skladovat potraviny, abyste je nemuseli zkažené vyhazovat dříve než je stačíte sníst. Zkrátka chovat se šetrně k vlastní kapse i planetě.
Nemyslete si, že bezezbytková kuchyně je vynálezem nějakých kuchařek rychlokvašek, které zazáří a zmizí z povrchu zemského. Stálice českého kuchařského umu Jana Florentýna Zatloukalová, autorka známé Kuchařky pro dceru, má na svém blogu metodu zero-waste v kuchyni popsanou v příspěvku z roku 2016. Jenom ji nepojmenovává moderně anglicky, ale jako plánování a nákup jídla. O ničem jiném než o troše přemýšlení a plánování totiž tento způsob života není.
Zachraňovat planetu pomocí vašeho rozumného spotřebního chování ovšem nemusíte pouze v rámci kuchyně. Kniha Upcycling – ze starého nové Maxe McMudra vám dodá nápady na snadné projekty, díky nimž si můžete některé staré věci předělat na nové. Poradí vám, jaké nástroje a materiály k tomu máte zvolit a jak postupovat. A věřte, že tyhle proměny vás budou bavit.
A jestli se na předělávky v domácnosti necítíte dostatečně zruční, nechte se inspirovat knihou Život bez plastů Chantal Plamondonové a Jay Sinhy. Absolutně bez plastu vás sice žít nenaučí (to by asi v dnešní době nebylo snadné ani pro ty největší askety), ale přiměje vás zamýšlet se nad tím, jak je v běžném životě používáme. A nadužíváme. A pomůže vám hledat alternativy.
A můj tajný tip? V předobjednávce nyní máme knihu Bez obalu – Jak žít zero waste české autorky Barbory Tlusté.
Ta se kasá tím, že je první českou knihou o zero waste a já jsme na ní velmi zvědavá. V anotaci totiž stojí, že provede světem zero waste všechny, kteří uvažují o tomto životním stylu, ale zatím se neodhodlali jej zkusit. Uvidíme, co si pro nás autorka připravila za tipy kde a jak nakupovat, protože bezobalové obchody sice začínají být moderní, zdá se mi však, že pouze v Praze. Mimo města na mě s mým hrníčkem „to go“ koukají divně téměř v každé kavárně. Barbora Tlustá nicméně ve své knize razí heslo, že ať už se pustíme do jakékoli změny, musíme z ní mít hlavně radost. Zkusme to.
Autor Tereza Mec
Někdo v knihách hledá možnosti, které sám nikdy neuskuteční. Někdo v nich hledá moudrost předchozích generací nebo návod pro všední den. Pro někoho jsou nejlepším mrháním času.
Já v nich hledám inspiraci. Jak se neztratit na cestách, co dobrého uvařit, jak se vyšplhat na horský vrchol nebo co nového bych se ještě mohla naučit. Výjimku tvoří mé oblíbené detektivky a zamilované romány. V moderních detektivkách totiž přestává být zcela bezpečná i inspirace hlavním „kladným“ hrdinou a zamilované romány je nejlepší číst v posteli za deštivého počasí zcela bez přemýšlení.