Čtete si rezence na vámi vybranou knihu předtím než ji začnete číst nebo spoléháte na zvučné jméno autora a necháte se překvapit? Já si recenze ke knihám pravidelně dopředu čtu na zahraničních webech. Považuji to spíš za ‚pubertální‘ těšení se než za zlozvyk. Tím je čtení knih odzadu (opravdu se snažím s tímhle bojovat a skoncovat). Jestli jste na tom podobně jako já, okamžitě přestaňte číst dál! A k Lovci králíků, novému dílu série detektiva Joony Linny od Larse Keplera, si ani žádnou jinou recenzi nevyhledávejte. Jsou totiž tak kontroverzní a rozdílné, že by vás mohly od četby odradit. A to by možná byla škoda.

Joona Linna je už dva roky ve vězení s vysokou ostrahou, ale nyní byl vyslán na tajnou schůzku. Kdo si ho vyžádal? Proč? Zdá se, že všechno souvisí s vraždou jednoho ze švédských ministrů. Policie pracuje s verzí teroristického pozadí případu a obává se, že pachatel nejspíš plánuje další vraždy v politických kruzích. Detektiv, kterého ani pobyt ve věznici nepřipravil o briskní mysl a správný úsudek, ale tuší, že oběti, kterých bude přibývat, spojuje něco úplně jiného. Jeho práce bude kvůli okolnostem i jeho zvláštnímu statutu muset probíhat v naprostém utajení. Pozitivní je, že nápomocna mu bude krásná a odvážná Saga Bauerová. Narozdíl od Joony Linny není Rex Müller na dramatické situace, napětí a násilí zvyklý. Žije si lehkovážným životem lehkého alkoholika a televizního kuchaře. A když se konečně rozhodne přijmout trochu odpovědnosti a vylepšit svůj vztah s dospívajícícm synem Sammym, ocitne se v ohrožení života. A to ještě ani neslyšel v telefonu dětský hlásek odříkávající básničku o deseti malých králících, kterou slyšeli všechny oběti. Pokud máte rádi akční scény, příběhy s velkým počtem dějových odboček, z nichž některé se ukáží být pro vývoj případu zcela liché a aktuální témata jako terorismus a uprchlíci, budete z nové knihy manželského dua Ahndorilových nadšeni. Je totiž napsaná ve stylu amerických akčních filmů – spousty krve, megalomanské policejní akce, epizodní sexuální scény. Pokud jste spíše milovníci detektivních příběhů a tajemných záhad jako já, můžou vám naopak všechny tyto prvky přijít jako naprosto zbytečné. Navíc lze poměrně brzy rozpoznat, kdo je pachatelem. To nepíšu proto, že bych se chtěla chvástat, jaký jsem bystrý a pozorný čtenář – autoři skutečně odtajní pachatele poměrně brzy a zbytek příběhu pak rozkrývají jeho motivy, vnitřní rozpoložení a dovysvětlují jeho činy. To může být pro netrpělivce poněkud zdlouhavé. ‚Nemá sílu ani popolézt stranou. Položí tvář na podlahu a v prachu pod postelí vidí mrtvou mouchu. Srdce jí buší tak divoce, až jí z toho duní v učích. Musel ji nějak omámit. „Nedělej to,“ zasípá a zavře oči. Než Sofia ztratí vědomí, pochopí, že ji ten muž možná zabije, že tento okamžik je možná její poslední.‘ str. 19 Výborně a detailně vykreslenou postavou je tentokrát civilista Rex Müller. Působí reálně a sympaticky. Má svoje chyby, ale snaží se na nich pracovat. Uspěl díky své píli i troše štěstí. V knize je velmi obsáhle popsaný. Narozdíl od Sagy Bauerové. Postavy, která nejednoho čtenáře série nadchla svým potenciálem. Tentokráte nedostala tolik prostoru, ale já tajně doufám, že se s ní znovu setkáme v dalším díle. Epilog celé knihy je podle mne naprosto dokonalý. Poslední čtyři stránky tak změnily můj dojem z knihy. Jsou výborným marketingovým tahem – i nespokojeného čtenáře donutí, aby se opět těšil na pokračování příběhu Joony Linny. A koupil si novou knihu. K úplnosti třeba podotknout, že kniha na ostatní navazuje postavou Joony Linny a jeho příběhem. Určitě se dá číst i s neznalostí předchozích. Lovec králíků je velmi akční detektivka. Hodí se tedy pro čtenáře, kteří tento styl vyhledávají. Ty naprosto okouzlí a nadchne. Pokud dáváte přednost klasickým detektivkám, pravděpodobně se zažadíte do druhé skupiny jako já. Knihu jsem si přečetla s chutí, nemohla jsem se od ní otrhnout, přesto ji hodnotím kriticky a mými favority od Larse Keplera zůstávají Písečný muž a Stalker.