Knižní recenze

Citlivá místa

Citlivá místa
Každý máme svou nezhojenou jizvu, bolavé místo citlivé na dotek a pečlivě ukrývané před ostatními. Často už nedoufáme, že by ránu mohlo něco zacelit. Ale co když je pomoc na dosah ruky? Nový soubor povídek Citlivá místa od Anny Gavaldy nás přesvědčuje, že život je plný náhod a nečekaných přátelství, a že i ve tmě se může objevit paprsek světla.
Sedm povídek, sedm osobních výpovědí. Sedm postav z masa a kostí, které prožívají smutek z minulosti, zklamání v rodině, přátelství, lásce. Každá z nich si nese svůj kříž, ale jedno mají společné: hluboko uvnitř sebe mají zaseté semínko naděje, díky kterému vstávají každý den z postele. A ač jsou zdánlivě rezignovaní a smíření se svým údělem samoty, nepřestávají toužit po lidském objetí. Prostřednictvím nečekaných nočních setkání se jim pak podaří doslova vymluvit ze své minulosti a najít v sobě sílu jít dál. Naléhavý tón sdělení je umocněný vyprávěním v první osobě – ve většině povídek jsou tak postavy bezejmenné a zájmeno „já“ – tedy rozuměj já, člověk - je zde postačujícím. Literární jazyk Anny Gavaldy je velmi čtivý, košatý a barvitý. Pro vykreslení postav a jejich prostředí se nebojí použít rozličné jazykové prostředky včetně spisovného jazyka, slangu, vulgarismů, hry se slovy i specifické terminologie. Čtenáře jen, možná, zarazí někdy až přehnaný patetismus, zvláště v kontrastu s uvolněnější povídkou Happy Meal. Gavaldin svět je jako očistná koupel. Po přečtení knihy se, navzdory jejímu vážnému tónu, budete usmívat. Zjistíte totiž, že ať se děje cokoli, vždycky se najde někdo, kdo vám uvaří teplou polévku. Anna Gavalda je jednou z nejznámějších francouzských spisovatelek. I když svou literární kariéru zahájila v 90. letech, u nás zazářila až v roce 2004 románem Prostě spolu, později zfilmovaným Claudem Berrym (2007) s Audrey Tatou v hlavní roli. Povídkový soubor Citlivá místa (2017, česky 2018) je její zatím poslední knihou. Velká pochvala patří překladatelce Lucii Šavlíkové, která dílo bravurně převedla do českého jazyka, aniž by tím dílo ztratilo cokoli ze svého originálu.
Image
Vystudovala jsem francouzštinu a češtinu na brněnské univerzitě. Jsem nenapravitelná optimistka, která díky dcerám věří v jednorožce, dobré lidi a šťastné konce. Ráda píšu a čtu a nepřestávám žasnout nad krásou našeho jazyka.

Štítky