Příběh umístěný do prostředí vesmírné galaxie popisuje život 6 astronautů různého původu v průběhu devítiměsíční mise, kterou tráví společně v kosmické lodi. Tato stanice oběhne planetu Zemi 16krát v průběhu 24 hodin. Posádka je tak odkázána sama na sebe, tvoří jednotný organismus, který podléhá svému vlastnímu pojetí času.

Právě myšlenkový svět 4 mužů a 2 žen na palubě je nesmírně pestrý - před čtenářem defilují hodnotové úvahy, fenomén vnímání temporality, odlišného vnímání reality. Život na palubě se řídí svými vlastními zákonitostmi a specifickým rytmem. Jednotliví členové výpravy  tak tvoří jednotný organismus. Jsou si sobě navzájem lékaři, soudci, přáteli či partnery. I tak se jim nevyhýbají běžné lidské úvahy o smrti, rodinném životě či poslání člověka ve vesmíru. Matka Země, která se jeví jako středobod celé výpravy, se záhy ukazuje jako nepatrná planeta v jedné z možných slunečních soustav a relativizuje tak jejich dosavadní náhledy. Existuje ještě nějaký jiný život ve vesmíru a jak je možno s ním navázat kontakt? To vše jsou okruhy, kterým se autorka v této poetické knize, která si plyne vlastním tempem, věnuje. Za nespornou přidanou hodnotu románu považuji zejména pasáže věnované problematice vědeckého pokroku či smyslu bytí ve vesmíru. Doporučuji všem čtenářům.