Oblíbené detektivy kontaktuje znepokojený muž, jehož syn se připojil k sektě s názvem Univerzální humanitární církev. Ta navenek sice působí jako mírumilovná organizace, v pozadí se ovšem odehrávají daleko temnější události. Aby se pokusili odhalit její tajemství, musí se do ní Robin Ellacottová infiltrovat. Dokáže se vypořádat s nebezpečími, které na ní čekají a získat důkazy dříve, než ji někdo odhalí?

Různé sekty a podobná společenství jsou velice vděčným tématem jak pro literaturu, tak pro filmy. Tvůrci se v nich mohou vyřádit, dát členům různé úchylky a zvrhlosti. Ve jménu víry mohou dělat vlastně skoro cokoliv, od běžnějších věcí až po vraždu. Nejinak je tomu v tomto případě, kde vás autorka Harryho Pottera píšící pod pseudonymem pozve do jedné z nich.

Díky infiltraci Robin do Sekty se čtenáři pohybují zejména ve dvou liniích. V jedné sledují vyšetřování, rozhovory a další běžné detektivní věci Strika a jeho týmu. V druhé potom dění přímo v církvi. Ta může být pro některé zajímavější. Nabízí pohled na onu klasickou fanatičnost, kterou některá podobná společenství projevují. Zároveň i Robin se přímo v centru dění snaží získat důkazy, které by UHC potopily.

Do toho řeší kancelář Strika i další „drobnější“ případy. Jeden z nich se rozvine do poměrně větších rozměrů. Je to vlastně zajímavé a díky tomu vše působí uvěřitelněji. Autorka se celkově snaží do této série vkládat obyčejné věci/události, díky nimž je příběh realističtější. V minulosti jí bylo jen vyčítáno neustále předhazování bolesti Strikovy chybějící končetiny (respektive zbývající části). To už se tentokrát tolik neděje.

Přesto mi jedna věc na knize trochu vadí. A je to její délka. Pro někoho to určitě bude výhoda, mně přijde v některých momentech až moc natahovaná. Neříkám, že není vůbec čtivá. To u této autorky ani není možné. Ale na více než tisícovce stran se prostě musí najít i trochu hlušší místa. Klidně by mohla mít o 200 až 300 stran míň… Ostatně první díl s Cormoranem Strikem měl jen 480 stran. Nyní je tedy více než dvakrát tolik. Ale to je asi moje jediná „výtka“.

Na další případ tohoto charismatického soukromého detektiva jsem se těšil. Člověk už je s ním po těch sedmi dílech tak trochu sžitý a rád se opět vrací do jeho života. Nechybí tu ani náznaky romantické linky mezi dvěma hlavními postavami, které byly už načaty dříve. Posunou se ve své utajené lásce dál? No nechte se překvapit.

Případ sám o sobě je díky oné sektě a všem věcem okolo ní velice zajímavý. Nabízí pohled na to, jak může jeden člověk druhému doslova „vymýt“ mozek. Věřím tomu, že se to klidně v určité formě může stát i v realitě. Bohužel. Pro dějovou linku je to ovšem zajímavé. Není to tedy klasické vyšetřování vražd, i když i na ně dojde. Ostatně smrt se tentokrát bude významně dotýkat i hlavních postav, protože umře v ději poměrně významná postava, a tak si možná i trochu popláčete… Ale nebojte, zas tak velký doják to nebude.

Hladový hrob jsem hladově (i přes 1000 stran) přečetl a jsem s ním veskrze spokojen. Mezi mé největší favority patří asi autorčino jiné dílo, ale i tohle bylo moc fajn. Ach jo, už teď mi chybíte, Cormorane a Robin.