Ústřední postavy tvoří dva mladí lidé – Eva a Adam, které kromě biblických jmen spojuje i dávná a pohnutá historie jejich rodin. Když se jejich cesty propojí před vinohradským bytem Eviny babičky u tzv. kamenů zmizelých, ještě oba netuší, jak minulost jejich předků ovlivní i jejich současné životy a počínající vztah. Adamův dědeček Josef prošel hrůzami koncentračního tábora. Poté, co se vrací domů navždy poznamenaný hrůzami nacistické mašinerie, nachází svou dívku v náručí svého nejlepšího kamaráda. Onou dívkou není nikdo jiný než prababička Evy. Důsledky a pomsta na sebe nenechají dlouho čekat…

Autorka si v této knize Na kameni kámen z mého pohledu velmi dobře poradila s problematikou tzv. transgeneračního přenosu traumatu a jeho vlivu na lidskou psychiku. To můžeme vysledovat asi nejzřetelněji na vlastní postavě Adama, kterého děsivá minulost jeho dědečka pronásleduje i ve snech založených na ústním vyprávění. Poutavost děje podtrhuje navíc téměř až detektivní pátrání po minulosti obou rodin a hledání skryté společné paralely. Jedná se z mého pohledu o velmi zdařilou novelu, která i přes zdánlivě často skloňovaná témata (druhá světová válka, šoa) přináší nový pohled na dopady války na životy běžných lidí a jejich potomků.