Zaklínač: Zrnko pravdy / Menší zlo je zbrusu nový komiksový svazek, založený na povídkách od Andrzeje Sapkowskiho. Autoři čerpají z první knihy zaklínačské série, tedy z Posledního přání. Nabídne komiks něco nového? Nebo se jedná o nudné převyprávění světoznámé fantasy klasiky?

Začnu tedy Zrnkem pravdy, které se mi upřímně líbilo o něco víc, a to ať příběhově, tak hlavně grafickým zpracováním. Kresba je propracovaná a atmosférou se patřičně hodí do Sapkowskiho ponurého světa. Sytá a detailní paleta v sobě zároveň skrývá temný podtón, který vše skvěle podtrhoval. Barvy se měnily nejen podle denní doby, ale také situace a perfektně se přizpůsobovaly příběhu. Prostě pastva pro oči, co více dodat.

Asi jsem trochu předpojatá z knih, ale Menší zlo mě tolik neoslovilo. Ať už po příběhové stránce, tak i v kresbě. Neholdovala jsem vyobrazení hlavních postav – nenadchnul mě Geralt, ani Stregebor a Renfri už vůbec ne. Celé mi to místy přišlo trochu urychlené, roztržité a zmatené. Avšak zakončení bylo naopak fenomenální a emočně udeřilo přesně na to správné místo, tak jak jsme u Sapkowskiho příběhů zvyklí.

Po stránce zvratů jsem samozřejmě nemohla být ani u jedné z povídek překvapená, vzhledem k tomu, že jsem děj dávno znala. I přesto oceňuju způsob, jakým autoři dokázali komiksu vdechnout život. Dialogy, atmosféra, krvavé scény, akce a Geraltovo vnitřní rozpolcení – všechno bylo v topu.

V povídkách Zrnko pravdy a Menší zlo se klasicky setkáte s jedním nabručeným zaklínačem, několika krvelačnými potvorami a šedivým světem, který se i přes fantasy prvky tolik podobá tomu našemu, až z toho píchne u srdce.

Společně s Baladou o dvou vlcích řadím i tento svazek mezi mé oblíbené. Tohle komiksové zpracování s klidem na srdci vřele doporučuji jako super jednohubku na čtení, tak i jako nádherný sběratelský kousek do poličky.