Angie žije v Londýně a bude se vdávat. Před svatbou však chce poznat příbuzné svých rodičů. Maminka, která se o ni stará od narození sama, nechtěla nikdy mluvit o rodinách žijících na Krétě. Ani o otci toho Angie moc neví, jenom že zemřel kdysi dávno. Sama se tedy rozhodne tajemstvím opředenou historii vlastní rodiny poznat. Vydá se do malé krétské vesničky Amiras, kde navštíví svou babičku a zbytek příbuzných. Stará žena chce, aby vnučka znala smutnou historii celé rodiny, a tak začíná vyprávět zdrcující příběh nacisty okupované Kréty, ale také srdcervoucí příběh nekonečné lásky…

„Mami! Mami!“

Za mými zády se rozkřičela Pelagia. „Yanni! Ach Bože, to je můj Yanni!“ A vtom jsem zachytila nezaměnitelný zvuk, pláč svého dítěte. Křečovitě se mi stáhlo břicho jako vzdálená ozvěna porodních bolestí.

Nacisti nás k nim nepustili. „Prosím, musím se dostat ke svému dítěti. Proboha vás prosím!“ volala jsem, ale stráže mě před sebe nepustily. Pobíhala jsem znovu a znovu okolo půlkruhu vojáků jako ustaraný pes shánějící ovce.

„Petro!“ volala jsem, ale nikde jsem ho neviděla. Jeho pláč mi zahaloval mysl, zmocňovalo se mě šílenství.

Tohle bylo tak silné čtení, že i teď, několik týdnů po odložení knihy, mi buší srdce, jen na ni pomyslím. Ano, musela jsem nějakou dobu knihu vstřebávat, než jsem napsala recenzi, opravdu mě velmi zasáhla. A já ji tímto řadím mezi své nejlepší TOP 10 knihy. Navíc se už na první straně románu dozvíte, že se děj skládá ze skutečných zážitků nejstarších žen z Amirasu, které ho autorce osobně vyprávěly, a historické události jsou skutečné. Uffff.

Silný příběh popisuje, jaké hrůzy zažívali obyvatelé Kréty během druhé světové války, následující občanské války a ještě dlouho po ní. Jaké to vše mělo dopady na obyčejný lid a jak je to poznamenalo na mnoho a mnoho desítek let. Historické události popisují genocidu v Amirasu a okolních vesnicích. Strašné nacistické masakry na lidi, kteří si doposud poklidně žili mezi olivovými háji, měly zničit vše živé. Už po pár stránkách jsem si „googlila“ vesničku Amiras a informace o ní. Najdete tam opravdu všechno, od fotografií vesnice až po pomník nad mořem, kde se vše stalo.

Ale nesmím ani opomenout romantickou linii, kde maminka Angie milovala jejího otce natolik, až musela opustit Krétu a zpřetrhat veškeré kontakty s rodinou a všemi blízkými. Co se v rodině vlastně stalo? Proč musela utéct do Anglie a už nikdy se nevrátit? Proč o rodině nechce vůbec mluvit? Já vám jen můžu říct, že si tuto knihu zkrátka musíte přečíst, protože je výborná. Určitě si na autorku posvítím, protože vím, že v originále už od ní vyšlo mnoho knih, které o Řecku napsala. Doufám, že se jich brzy dočkáme i v češtině.