Lucii Bechynkovou nemusím dlouze představovat - spoluzakladatelka populárního podcastu Opravdové zločiny, dále (spolu)autorka knižních titulů jako Opravdové zločiny (1 a 2), Vrah je v každém z nás nebo Ženy zločinu. Nyní přichází čas na její debutový detektivní román. Měla jsem možnost si ho přečíst ještě před oficiálním vydáním a níže se tedy můžete dozvědět, jak si u mě vedl.

Příběh se soustředí na dvě ústřední dějové linie. První se týká virtuálního světa a seznamovacích aplikací. V tomto atraktivním prostředí se pohybuje na první pohled velice přitažlivý muž, který se navíc díky své zdánlivě milé povaze zapíše do srdcí mnoha mladých žen hledajících v uspěchané době svoji životní lásku. Když má ale dojít k osobnímu setkání, vždycky se mu něco přihodí - nemocná maminka, průšvih v práci nebo i jeho vlastní pobyt v nemocnici.

Ta druhá je čistě detektivního rázu. Od začátku je čtenáři lehce podsouvaná myšlenka, že vražda, která tak otřásá Prahou, nějak souvisí právě s „nespolehlivým“ mladým mužem z randících aplikací viz výše. To vše a mnohem více musí zjistit policista Marek Tengler, který již za svou kariéru zažil ledacos, ale nyní je čas výrazně proti němu, jelikož vrah očividně na nic nečeká a už si vyhlíží svoji další oběť.

Kniha Neodpovídej je zaměřená na svět on-line seznamek a sociálních sítí. Autorka se zaměřila na velice aktuální a do značné míry trendy náměty. Samotná témata byla dobře představena a autorčin styl psaní lze definovat jako lehký a čtivý. Příběh je nenáročný, neobsahuje nic, co by Vám zavařilo mozek.

Bohužel musím konstatovat, že po dočtení knihy se nedostavil kýžený „wow“ efekt. Nejvíce mě zklamalo, že nedošlo k pořádnému propojení dějových linií tak, aby se něco ve stežejní (detektivní) ovlivnilo a mělo to na ni dopad, což je škoda, a do určité míry promrhaný potenciál aktuálního tématu. Celková výstavba děje/zápletky působila občas nedomyšleně či nedodělaně. Přišlo mi rušivé to, že čtenáři je od začátku vykreslováno jedno z uvedených téma, je dále rozváděno a pak jako když utne - začíná detektivní část, původní námět upadá, pak je tedy v rychlém sledu vyřešen a pro zajímavost vytažen v závěru díla. Kvůli tomu z mého pohledu příběh postrádal napětí a očekávanou gradaci. To samé se dá říci o samotném motivu vraha - čekala jsem něco víc, něco geniálně promyšleného, co mi vyrazí dech a hlavně, že to i scelí zmiňované dvě dějové linie. Co mi rovněž „nedalo spát“, byl název knihy a její obálka. Oboje se silně vztahuje k vedlejší zápletce, což by právě mělo být zcela naopak.

Co mě pobavilo, bylo pojmenování patologa „Josef Maršálek“. Pan pekař a cukrář byl umístěn na pitevnu, nikoliv do kuchyně (ostré předměty jsou ale všude).

Závěrem je titul Neodpovídej průměrným detektivním počinem, který je sice příjemným a odpočinkovým čtením, ale ve výsledku bohužel „neurazí, nenadchne“.