Vychází nový případ vyšetřovatelky Kláry Radové
Detektivka Jen drápkem uvízneš se z velké části odehrává
v temném podsvětí drsného Podkrušnohoří, kde ještě
šlapky stojí u silnic a lichváři připravují nešťastníky o byty,
aby z nakradených zisků pomáhali lokálním politikům zfalšovat volby. Nikdo tu moc
nerespektuje zákon. Dokonce ani policie…
Ukázka z knihy:
Před studentskými kolejemi blikala světla jak na diskotéce a na chodbě se mísili policisté se
studenty. Petr s Klárou ukázali průkazy uniformovanému letargikovi, který se už nemohl
zjevně dočkat, až se vrátí na služebnu, a kývli na pozdrav jeho nadřízenému, který jim
vykročil vstříc ode dveří pokoje číslo 305.
„Nadpraporčík Bláha,“ představil se. Zjevně se mu ulevilo, že může veslo lodi zvané
výjezdovka, které doposud držel jako první vyšší policista na místě činu, předat jim.
„Mrtvá je nějaká Renata Tůmová, dvaadvacet let. Studentka. Bydlela v tomhle pokoji…“
Možná by hovořil dál, kdyby ze dveří pokoje nevyšel koroner přezdívaný Bonapartek. Od té
doby, co začal nosit boty s vysokými podrážkami, aby zakryl svůj výškový mindrák, získala
jeho přezdívka přídomek „druhý“.
„Zdravím. Podle prvotního ohledání zemřela plus mínus před hodinou, na vykrvácení. Někdo
jí přeťal pravou zevní karotidu, neboli krkavici,“ naznačil prsty krční cévu. „Vykrvácela velmi
rychle. Krom toho utrpěla několik bodných a řezných ran na rukou a v krajině břišní, ale ty
jsou povrchové. Ale sílu, jakou byly vedeny, postavení a výšku pachatele – to budeme vědět
pochopitelně až po pitvě. Taky jestli měla v sobě něco, co to mohlo ovlivnit.“ Odhodil do
pytle k tomu určeného návleky, rukavice, čepičku i respirátor a nakročil k odchodu.
„Dnešek mi byl čert dlužen. Od rána ohledávám samý mladý lidi. A teď tahle krásná holka.
Tečka uprostřed noci,“ znechuceně potřásl hlavou.
„To by odpovídalo,“ ozval se snaživě nadpraporčík.
„Čemu?“ nechápala Klára.
Bláha kývnul k protějšímu pokoji. „Tomu, co říkala ta její kamarádka. Že ji ta mrtvá napadla
a praly se o nůž. Utekla tady naproti. Udělal jsem z toho takový mobilní operační pracoviště,“
usmál se jako školák, když přinese domů mamince mističku, kterou vyrobil v družině.
Tisková zpráva
I technik, který jako první obvykle ohledával a dokumentoval místo činu, si všiml, že už jsou
tu kriminalisté. Byl ještě celý zpocený, jak ze sebe čerstvě svlékl sterilní oblek. Na rozdíl od
toho, kterého Klára potkávala na místech činu obvykle, byl mladý, docela hezký a oči mu
srdečně svítily.
„Chcete ho vidět?“ řekl a sáhl do kufříku.
„Koho?“ nechápala Klára.
„Ten nůž.“ Vytáhl z kufříku igelitový sáček na doličné předměty a pozvedl ho proti oběma
kriminalistům. Čepel se na okamžik zaleskla v odlesku chodbového světla, alespoň tam, kde
nebyla od krve. „Zatím to opravdu vypadá, že víc lidí než ty dvě holky tam v době činu
nebylo. Kdyby jo, bude v tom tratolišti víc stop.“
JOSEF KLÍMA (*1951) je spoluzakladatel investigativní žurnalistiky v Čechách.
Stál u zrodu časopisu Reflex, kde pracoval jako šéfreportér, spoluzakládal
publicistický televizní pořad Na vlastní oči v televizi Nova, kde strávil 17 let. Jako
moderátor a reportér působil v pořadech Soukromá dramata a Očima Josefa Klímy
v televizi Prima, v televizi Seznam měl pořad Záhady Josefa Klímy.
Vydal čtyřicet knih, literaturu faktu i beletrii (např. Zločin, jak ho pamatuju, Advokát
a jeho pán, Smrt podle druidů, Třicet let pod přísahou spolu s Robertem Šlachtou,
Loď s otroky...). Podle jeho scénářů vznikly seriály Expozitura a Atentát v TV Nova
(spolu s Jankem Kroupou) či Sedm schodů k moci v TV Prima, trilogie Vlna, Vetřelci
a lovci, Reportérka v ČT a další televizní filmy. Obdržel Cenu Ferdinanda Peroutky
a pětkrát vyhrál diváckou televizní soutěž TýTý.
Je ženatý, má dvě děti a čtyři vnoučata.
V nakladatelství Kalibr již vyšly tři
knihy kriminálních případů vyšetřovatelky Kláry Radové: Jak zabít
dvakrát (2021), Hřebec a Kráska
(2022) a Smrt s odkladem (2022).