Knižní recenze

Rodina na zabití

Rodina na zabití
Návrat na rodný ostrov nebude zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Odkrývání rodinných tajemství a pohřbené tělo někoho jiného v čerstvém hrobě otevírá staré rány a zdá se, že ten, kdo odešel již před lety, zde stále může být.

Mladá Dahlia vyrůstala na odlehlém ostrově v domě, kde pro smích a štěstí příliš místa nebylo. Spolu se svými sourozenci čelila strachu a rodinná idyla tomu byla na hony vzdálená. Její dvojče Andy ostrov opustil v šestnácti letech a jí po něm zbylo prázdné místo v domě i srdci. Když v devatenácti z ostrova odcházela ona, byla rozhodnuta se již nikdy nevrátit a na prapodivnou výchovu svých rodičů navždy zapomenout. Ale po letech její otec umírá a je čas vrátit se alespoň na jeho pohřeb. A veze s sebou naději, že se setká s Andym. Ale ostrov jí opět připraví překvapení.

Rodina na zabití je nazývána thrillerem, ale tady bych nad tímto označením trochu polemizovala. Jedná se spíš o rodinné drama, kdy se sourozenci snaží zůstat „normální“ navzdory prapodivným výchovným radám rodičů. A jak už to bývá, zanechává to v nich spoustu traumat.

V knize je opravdu docela dost postav, ve kterých se nejdříve musíme trochu vyznat a najít si k nim cestu, což není snadné. Nelze autorce upřít, že stvořila pár opravdu nesympatických lidí, kteří se chovají tak, jak to v běžném životě snad ani nelze. Konec a rozuzlení celého příběhu trochu nádech thrilleru má, ale bát se nebudete a klidně budete moci dýchat.

Autorce Megan Collins u nás vyšla již v roce 2019 kniha Zimní sestra a ta byla možná o malinko čtivější, ale to musí posoudit každý čtenář sám.

Pokud tedy netoužíte po příliš akčním ději a máte rádi rodinná dramata, pak Rodina na zabití je to pravé pro vás.

Image
Milovnice knih, léta, slunce a hlavně řeckého moře. Jsem hrdou maminkou dvou báječných dcer a velmi pyšná babička mého vnoučka.