Dům, ukrytý v lese, který má tvar osmiúhelníku, zvaný Oktagon, má za sebou děsivou minulost v podobě vraždy dvou dětí a jejich matky. Jen málokdo se k němu přiblíží beze strachu, ale dvě mladé dívky tu odvahu našly. Clare a její kamarádky to braly jako letní dobrodružství, ale od té doby již nikdy nebylo nic jako dřív. Zatímco Clare a další dvě přítelkyně z domu vyjdou, Aby dům hned neopustí a omoho dní později je nalezena dezorientovaná a s panickou hrůzou v očích . O mnoho let později se Clare dozvídá, že se Aby v Oktagonu pokusila o sebevraždu a Clare neváhá ani vteřinu a jede své přítelkyni z dětství na pomoc. Ovšem znamená to postavit se čelem všem démonům, které za sebou nechala a vyrovnat se s vlastními děsy. A Oktagon stále má co říct.

Tato kniha je uváděna jako horor, nebo alespoň thriller s hororovými prvky. Musím uznat, že příběh vás udržuje v neustálém napětí a neméně zajímavé jsou hned tři časové linky. Jedna z nich spadá hluboko do minulosti, do doby, kdy tajemný dům obestřela příchuť vraždy dvou dětí a jejich matky. Není divu, že láká do svých útrob pubertální děti, hledající dobrodružství. Ale dům má stále velkou moc nad všemi, kdo do něj vkročí a poznamená každého, kdo se nebojí překročit jeho práh.

Pokud jste milovníky lekacích dramat, pak ano, tato kniha by vám uniknout neměla. Tajemství, strašidelných scén je zde dost na to, abyste se začali bát. Trochu mě rušila romantická linka, která se do tohoto tématu moc nehodí, ale pokud autorka měla v plánu příběh trochu odlehčit, pak do knihy zcela zapadne.

Schody do temnoty jsou ponurým příběhem, děsivým vyprávěním jednoho domu, který stále má co říct.