Geograficky patří k Evropě, přesto rozdíly mezi ním a pevninskou částí tohoto kontinentu nemohou být větší. Island je ostrov kontrastů, ostrov ohně a ledu. Stát s nejřidším zalidněním v Evropě i turisty přeplněné místo během letní sezóny. Ponurý a tajemný za ošklivých dní, svěží, zelený, přívětivý za světlých nocí. A islandská literatura je stejně pestrá. Chcete vědět víc?

 

1. Yrsa Sigurðardóttir

Pokud jste našimi pravidelnými čtenáři, víte, že její knihy u nás v redakci milujeme a o recenzní výtisky se neváháme pohašteřit! Tato nejznámější islandská autorka je totiž naprosto skvělá. Do klasické severské krimi přidává mystiku a tajemno (obyvatelé Islandu obecně mají k nadpřirozeným jevům, tajemnu a podobné tematice blízko) tak rafinovaně, že i když poskytne celkem racionální vysvětlení skutečnosti, nikdy nevíte. To, alespoň pro mne, znásobuje zážitek z četby. Mimo to umí skvěle vykreslit atmosféru jedinečného ostrova, a to skrze popisy krajiny i popisy lidských povah. Mojí oblíbenou je Pamatuji si vás všechny, což je příběh odehrávající se v oblasti západních fjordů a nepatří do série příběhů s právničkou Tórou (s tou zkuste třeba Poslední rituál). Nejnovějším literárním počinem je Katarze (knížka ze série s policistou Huldarem a psycholožkou Freyjou – patří sem ještě DNA a Černá díra).

2. Auður Ava Ólafsdóttir

Druhá islandská žena, jejíž dílo vám s klidným svědomím můžeme doporučit k četbě, se žánru krimi nevěnuje. Naopak, píše společenské romány s filosofickými prvky. Jejím nejnovější počinem dostupným na českém trhu je Nad propastí byla tma. Román o muži, který se rozhodne ukončit svůj život, protože do něj ztratil chuť. A aby nepřidělával starost a práci svým blízkým, rozhodne se odejít do válkou zmítané země. Což mu ukáže, že existují druhé šance a nic není beznadějné. Auður Ava Ólafsdóttir není přítelkyní rozvleklého vyprávění. Vyjadřuje se pomocí menšího množství slov, zato ale s hlubokou myšlenkou. Její příběhy jsou milé, melancholické, ze života. Zaujmout by vás mohla i kniha Výhonek osmilisté růže o cestě do horského kláštera nebo road trip v knize Listopadoví motýli.

3. Arnaldur Indriðason

Severské krimi není nikdy dost! Tím se řídí i někdejší islandský novinář a filmový kritik, dnes spisovatel na volné noze. V českých překladech už vyšly desítky jeho knih. S kvalitou je to různé. Pokud začnete knihou Jezero, budete nadšeni.  Jedná se o mnohavrstevný příběh, kdy zemětřesení odhalí na Islandu mrtvolu ruského špióna. A otevře tím příběh lásky a zrady z druhé světové války. A takové my máme nejradši, no ne? Pokud se ale jako první rozhodnete číst autorovu detektivku Oběť, Chlad nebo Růže smrti, nadšením do stropu asi skákat nebudete. A možná budete i překvapeni z hlavních postav komisařky Elinborg a komisaře Erlendura. Jsou totiž velmi specifičtí (a to nejen proto, že komisařka ráda vaří).

4. Gyrðir Elíasson

Chuť na trochu vážnější literaturu? Zkuste povídky od autora, který do islandštiny přeložil povídky Oty Pavla (z angličtiny, česky se kvůli němu nenaučil. Bohužel.). Tvorba tohoto rodáka z Reykjavíku je specifická – má vlastní svět, ve kterém se stírá hranice mezi realitou, snem, fantazií a přírodou. Jeho povídky (zkuste třeba Měděné pole) jsou krátké, mají maximálně tři stránky. Jsou to takové literární jednohubky. Píše hodně minimalisticky, lyricky, na hranici poezie. Umí vyčarovat tajuplnou atmosféru, ve které vám mnohdy unikne pointa příběhu (byla tu ale vůbec nějaká?). Gyrðira Elíassona nemají rádi jen čtenáři, ale i literární kritici, za svoji práci už obdržel nejednu literární cenu (například 2011 Cenu Severské rady za literaturu za knihu Mezi stromy).

5. Kristín Ragna Gunnarsdóttir

V češtině zatím od téhle autorky vyšla jen jedna kniha Úlf a Edda – Ukradený klenot a zajímat vás bude pouze tehdy, pokud máte děti nebo dostatek nadšení pro dětskou dobrodružnou literaturu. Příběh Eddy a jejího nevlastního bratříčka Úlfa je totiž prázdninové dobrodružství ve vesnici Skálholt, kde pod starým kostelem (místo bylo sídlem islandských biskupů) najdou děti tajnou chodbu vedoucí přímo do říše bájí, obrů a severské mytologie. A jak již bylo zmíněno, právě mytologii se na Islandu nebývale daří. Pokud by vaše děti nebo vás příběh nadchl a chtěli jste si přečíst ještě další báje a pověsti, rozhodně mohu doporučit islandské pohádky a pověsti. V českém překladu bohužel vyšly naposled v roce 2008 v nakladatelství Argo pod názvem Mrtvému nože netřeba, takže obstarat si je bude trochu oříšek, pokud se vám to však povede, otevřou se vám dveře do naprosto fantastického světa!