A tak jsem prošla naším skladem a udělala pro vás výběr 10 knih, které si ze svého dětství pamatuji.

  1. Děti z Bullerbynu – Astrid Lindgrenová. Lisa, Olle, Lasse a Bosse. Na jména Anny a Britty ze šestice hlavních hrdinek jsem si sice bez nápovědy nevzpoměla, zato atmosféra knihy popisující krásné dětství na švédském venkově v průběhu jednoho roku se mi z hlavy ani v dospělosti nevytratila. A vzhledem k její popularitě na celém světě rozhodně nejsem jediná, kdo ji jednou bude předčítat i svým dětem. A pokud byste mě v noci vzbudili a chtěli další knihy od této autorky, určitě nezapomenu na Pipi Dlouhou punčochu nebo Bratry Lví srdce.
              
  2. Paní Láry Fáry – Betty MacDonaldová. Jestli nějakou dětskou knihu naprosto běžně cituji a parafrázuji, pak je to právě Paní Láry Fáry, i když výtisk tohoto bestselleru dávno nevlastním. Zákeřné dětské choroby (obzvláště lenora) mě totiž provázejí celý život. Na tajemnou paní, která má na všechny nějaký lék, jsem zatím bohužel nenarazila.
  3. Správná pětka – Enid Blytonová. Tak tohle byla opravdová láska! Kapesné jsem utratila za to, abych měla celou sérii a nemusela si tolik žádané svazky půjčovat v knihovně. Tyhle malé dětské detektivky odehrávající se v divokých vřesovištích nebo na větrném anglickém pobřeží jsem pro své děti důkladně uschovala na půdě. A vám, pokud jste nebyli nadšení čtenáři, doporučuji dobrodružství pětice (Julián, Georgina zvaná Georg, Dick, Anna a pes Tim – pamatuju si vás všechny!), svým dětem předložit v knižní podobě ještě dříve než někde narazí na starý britský televizní seriál nebo jeho moderní německou verzi. Knížce se totiž v žádném případě nevyrovnají.
  4. Perníková chaloupka – Vojtěch Kubašta. Za mého dětství nebyla nabídka dětských pohyblivých knih zdaleka tak pestrá jako je dnes. Přesto jsem jednu vlastnila, ano právě tu, kterou ilustroval skvělý český grafik a ilustrátor Vojtěch Kubašta. Tuhle knihu bohužel pro budoucí generace asi v rodinné knižní pokladnici nezachováte. V neroztrhaném stavu totiž vydrží jen opravdu šikovným a klidným dětem. Ty ostatní si ale v dospělosti určitě vybaví, jak zavřít Jeníka do klece, šupnout čarodejnici do pece nebo zahýbat labutěmi. Stejně jako já.
  5. Rychlé šípy – Jaroslav Foglar – komiks. I když Jaroslav Foglar je známý literaturou určenou především klukům, mně ho doporučila kamarádka. Já jsem ale Hochům od Bobří řeky a jejich lovení bobříků a skautským výpravám příliš na chuť nepřišla. Zato ohmataný komiks s příběhy Rychlých šípů mne nadchl. A myslím, že Rychlonožku i Mirka Dušína nebo bratrstvo Kočičí pracky by měl znát každý malý Čech, už jen proto, aby se občas „chytal“ ve společenské konverzaci.
  6. Staré řecké báje a pověsti – Eduard Petiška. Krásná Helena a tajemný dřevěný kůň, Medúza, Pegas nebo Odyseus. I když si možná vybavíte moderní filmové zpracování řeckých bájí (ano, i já se ráda koukám na hezké herce), tuhle knihu určitě do knihovniček svých potomkům zařaďte. Nejen proto, že ve Francii patří k povinné školní četbě. Je napsaná velmi přístupně, čtivě, jednoduše, tak aby děti příběhy pochopily. Aktuální vydání je navíc doplněno skvělými kresbami Zdenka Sklenáře.
  7. Obrázky z českých dějin a pověstí – Jiří Černý, Pavel Zátka. Když se na nějakou knihu dělá parodie, tak to už musí být kniha opravdovým pojmem, nebo ne? Já sice s určitostí nevím, jaký vztah má autor komiksu, který pravidelně koluje sociálními sítěmi k této knize, pro mne však znamenala stručné shrnutí české historie, které lehce přelouskáte i na ručníku u rybníka.
  8. Čtyřlístek – Jaroslav Němeček, Ljuba Štíplová. Ten jsem si k vodě také nosila. A do vlaku a autobusu. A kdo ne? Příběhy Bobíka, Fifinky, Myšpulína a Pinďy jsou kultovní generační záležitost. Zatímco já jsem podědila štos časopisů, svým dětem už mohu koupit všechny příběhy Čtyřlístku (od jejich vzniku) svázané do knih. Je jich celkem 17 a jsou to opravdu bichle, takže knihovnička bude potřeba bytelná!
  9. Robinson Crusoe – Daniel Defoe. Ano, můžete ji svým dětem pustit jako audioknihu, ale taky jim ji můžete po částech každý večer předčítat. Dobrodružsvtí zaručeno. A taky možná pozdější strach z cestování. Věk malých posluchačů je třeba dobře odhadnout.
  10. Aprílová škola – Jiří Žáček. Eskymácké děti mají školu z ledu, učí se tam eskymáckou abecedu. Eskymácká abeceda, to je krásná věda: sáňkování, koulování a lov na medvěda. S rýmy Jiřího Žáčka se setkal každý z nás. A co si od něj pamatujete ze slabikáře vy? Jeho básničky bych vám doporučila i pro menší děti. Jsou totiž jednoduché, nemusíte hledat žádná tajemná vyjádření a metafory, veselé, snadno zapamatovatelné a rýmování u dětí rozvíjí jejich schopnost lépe se učit řeč a slovní zásobu.