18 tlustých bichlí, které pěkně dlouho nepustíte z ruky
Kdy jindy je čas na tlusté knížky než v zimě, kdy je venku pod nulou, věčně tma a vám se prostě nic nechce. To je pak naprosto ideální příležitost sáhnout po nějakém řádném tlouštíkovi, kterého by se vám v tašce tramvají tahat nechtělo. Tlusté knihy mají své zvláštní kouzlo, protože se do příběhu můžete opravdu ponořit a s jejich postavami strávíte dlouhé dny. Je tedy nutné si dobře vybrat. Jaké knihy nad 500 stran vám můžeme doporučit?
1.
Atlas mraků – 503 stran
David MitchellAtlas mraků byl před několika lety velkým hitem také díky filmovému zpracování od sourozenců Wachovských. Pravda ale je, že ačkoli byl film skvělý, specifickému románu se nemůže vyrovnat. Ten je totiž sestaven s několika příběhů, které jsou vsazeny jakoby do sebe – začnete tím historickým, dostanete se do poloviny a hle, začíná nová příběhová linie. Opět se dočtete do poloviny a je tu další. Jen prostřední příběh si přečtete vcelku – a po něm se začnete postupně dozvídat, jak to dopadlo s hrdiny z těch předchozích. Propracovaná atmosféra a vyprávění zasazené do různých historických období i míst jsou poskládány do mozaiky, od které se neodtrhnete celých 500 stran.
Více o knize
2.
Ztracený symbol – 512 stran
Dan BrownDan Brown už má na kontě pěkných pár románů, které vždy staví na stejných ingrediencích – sympatickém ústředním hrdinovi, několika dobře vybraných záhadách a mystické atmosféře velkého tajemství. To vše zabalené v balíčku, který na čtenáře křičí „ale takhle by to mohlo být“. A ono to funguje, moc dobře. Napjatě obracíte stránky takovou rychlostí, že si ani nevšimnete, že už jich bylo přes 500. Ztracený symbol bude detektiv Langdon hledat v USA a vy byste ho měli doprovodit, nejlépe právě s tímto ilustrovaným vydáním, které vám zážitek z četby značně obohatí – dokážete se do příběhu totiž daleko lépe vžít.
Více o knize
3.
Vypravěčka – 512 stran
Jodi PicoultováA u války ještě zůstaneme, i když zase trochu jinak. Vypravěčka je příběhem Sage, mladé ženy, která v sobě skrývá smutek, který zapéká do těch nejlepších briošek a koláčů (ano, při čtení budete mít stále hlad). Ale je to taky příběh Josefa, který v mládí spáchal neodčinitelné hrůzy, když byl jedním z důstojníků SS. A je to také příběh Sageiny babičky, která vypráví příběh svého mládí, které strávila v polském ghettu a poté v Osvětimi. Když se cesty dávných nepřátel na sklonku jejich života protnou, je na Sage, aby se rozhodla, zda vyhoví Josefově prosbě a jak se k celé situaci postaví. Vypravěčka má sice úctyhodný počet stránek, ale přečtete ji rychleji, než byste čekali. Picoultová zde předvádí na poli příběhu mistrovský kousek.
Více o knize
4.
Věk objevů 1: Tajný atlas – 520 stran
Michael StackpoleVěk objevů je klasická fantasy sága plná hrdinů a objevů a šlechetných činů, kterou jsme si nemohli odpustit, protože se na ni často zapomíná. A přitom je to na zimu čtivo jako dělané – exotické země, které zkoumají knížečtí kartografové, to je přece pro zpestření zimní šedi ideální. Dočkáte se tu tak skvělých popisů cestování do neznámých krajin, že po dočtení hrozí, že zabalíte věci a vyrazíte na cesty. Stackpole je pan Vypravěč s velkým V a podobně jako King nebo Martin dokáže i superdlouhý příběh ukočírovat tak, že se nebudete nudit ani na chvíli.
Více o knize
5.
Zlodějka knih – 528 stran
Markus ZusakZlodějka knih, která si podmanila svět v roce 2006, je podle nás pořád jednou z nejzajímavějších knih o druhé světové válce. Případ malé Liesel, která je adoptována německou rodinou, aby získala lepší šanci na život, a která během tuhých předválečných let objevuje svět knih, lidskou laskavost i nenávist, je podán tou nejzajímavější perspektivou – příběhu se totiž jako jedna z postav účastní i Smrt. Nikoli jako abstraktní entita, ale jako záhadná osoba, která osudy těch, které si s sebou odvádí na věčnost, vnímá a která s Liesel do určité míry soucítí. Poetická kniha v sobě mísí přitažlivou dětskou optiku, kterou nahlížené hrůzy získávají úplně jiný rozměr, a také poměrně neobvyklé nahlédnutí nikoli do koncentračních táborů, ale do života obyčejných německých občanů.
Více o knize
6.
Čistý – 528 stran
Julianne BaggottováPrvní díl dystopické ságy Julianne Baggottové vás pozve do jejího bombami zničeného světa, kde byli lidé poznamenáni výbuchy. Buď při nich zemřeli, nebo splynuli s tím, co bylo zrovna poblíž. A tak má hlavní hrdinka knihy Pressia místo ruky panenku a její dědeček v krku větrák. A dál se snaží žít svůj život ve stínu Dómu, kde žijí vědci a ti bohatí, kteří se Explozím vyhnuli – takzvaní čistí, bez poskvrny. A právě odtud uteče jeden z prominentních synáčků a vrhne se do víru skutečného světa. Ačkoli se jedná o YA dystopii, je román Julianne Baggottové mnohem syrovější než všechno, co je v tomto žánru k nalezení a přináší znepokojivou atmosféru i naprosto originální nápady.
Více o knize
7.
Jsou světla, která nevidíme – 536 stran
Anthony DoerrLetošní novinka od nakladatelství MOBA převálcovala knihkupectví i srdce mnohých čtenářů – a taky to není zrovna drobek. Ke čtení se bude rozhodně hodit šálek horké čokolády nebo něco podobně dobrého, protože Anthony Doerr si na vás smlsne – jeho příběh je dojemný, napínavý a taky dost smutný. Co jiného čekat od vyprávění o slepé dívce a mladého vojáka, jejichž cesty se střetnou ve Francii za druhé světové války. Dá se k tomu říci jen to, že tahle kniha si Pullitzerovu cenu opravdu zaslouží. O jejích kvalitách se přesvědčte i v naší recenzi.
Více o knize
8.
Prázdné místo – 544 Stran
J. K. RowlingováPrázdné místo je prvním „dospěláckým“ románem Joanne Kathleen Rowlingové, který vydala po dopsání Harryho Pottera. A ačkoli vzbudilo smíšené reakce, ti, kteří nečekali další fantastický příběh o kouzelnické škole, ale něco o trochu reálnějšího, nemohou být zklamáni. Protože tohle je Rowlingová v plné síle. Dokonale vykreslené prostředí i charaktery všech maloměstských obyvatel, kteří mají co do činění se smrtí Barryho Fairbrothera, to je to, co autorka potterovské ságy opravdu umí. Takže ačkoli se kniha drží reality, nebojte se, že byste přišli o dobrý příběh. Právě naopak, tenhle společenský román má všechno, co od něj můžete čekat.
Více o knize
9.
Budoucnost – 648 stran
Dmitry GlukhovskyBudoucnost je dalším hitem loňského roku, který byste neměli propásnout. Depresivní sci-fi vás zanese do budoucnosti, ve které bylo vynalezeno sérum umožňující nesmrtelnost. Mít děti je ale díky následné přelidněnosti ilegální a svět už prostě není tím místem, které všichni známe. A Glukhovsky ho vykreslil velmi pečlivě v těch nejtemnějších barvách. Kniha navíc obsahuje i značně filozofické úvahy a zamyšlení, takže se opravdu čte nejlépe v klidu a pohodlí domova, kde máte čas si vychutnat každé slovo. A pokud tohle nestačí, určitě si přečtěte naši recenzi.
Více o knize
10.
Ranhojič – 680 stran
Noah GordonVítejte v 11. století, době, která medicíně úplně nepřála, protože fyzicky pitvat mrtvé tělo bylo těžkým hříchem. A seznamte se s Robertem Jeremy Colem, mladým lékařským učněm, který dokáže vycítit smrt a je ochotný zasvětit celý svůj život pomoci lidem. Ať už to bude jakkoli komplikované. A vsaďte se, že bude. Zajímavá exotická atmosféra Persie, kde se mísí mnoho světových náboženství a vzkvétá věda vás svým pomalejším a důkladným vyprávěním přiková ke stránkách a vy budete žasnout, co všechno už bylo v 11. století v lidských silách – a co ještě nebylo.
Více o knize
11.
Nezbytné věci – 736 stran
Stephen KingStephen King je mistrem tlustých knížek a mezi jeho díly by se jich dalo vybrat hned několik. My doporučujeme například Nezbytné věci, které jsou děsivé právě svou reálností. Protože to, že si někdo otevře ve středně velkém americkém zapadákově obchůdek, ve kterém každý najde přesně to, co potřebuje, to si člověk představí raz dva. A koneckonců to, že za dané věci pak bude muset zaplatit, není také nijak zvláštní. Husí kůži pak ale budete mít z toho, jak zvráceně King celý příběh postavil a kolik zla lze vtěsnat do docela obyčejných věcí každodenní potřeby. Třeba takové kartičky se sportovci dokážou být nástrojem od samotného ďábla. Po Nezbytných věcech sáhněte, když nebudete doma sami. A nebo naopak budete a budete se chtít bát. Protože vás nenechají v klidu.
Více o knize
12.
1Q84: Kniha 1 + Kniha 2 – 768 stran
Haruki MurakamiHaruki Murakami se u nás možná proslavil svým Norským dřevem, své vypravěčské mistrovství však naplno rozvíjí až v 1Q84, kde k tomu má konečně dostatečný prostor. Snový příběh, který se odehrává v naší realitě, která je narušena nejrůznějšími zprvu nedůležitými detaily sice nenabídne překvapivé zvraty a šokující rozuzlení, ale přímo magicky vás očaruje a vy budete na jeho slovech plynout stále dál až k rozuzlení příběhu v dalším dílu, Knize 3. Murakamiho roán lze označit za dílo magického realismu a ačkoli vám občas nebude jasné, co je sen a co skutečnost, houpavé tempo příběhu si rozhodně vychutnáte.
Více o knize
13.
Zimní příběh – 768 stran
Mark HelprinZimní příběh je pořádná bichle s pomalým tempem, která se jindy než se sněhem za oknem vlastně ani přečíst nedá, protože si vyžaduje zkrátka tu správnou náladu. Ale jakmile se na jejího stránkách ponoříte do magického zasněženého New Yorku a vydáte se spolu s Peterem Lakem a kouzelným koněm za dobrodružstvím, už se budete od stránek odlepovat jen těžko. Doporučujeme si ke čtení pustit soundtrack k filmu, který byl podle knihy natočen, báječně se pak doplňují.
Více o knize
14.
Píseň ledu a ohně – Hra o trůny, 848 stran
G. R. R. MartinByla by skoro ostuda nezmínit G. R. R. Martina a jeho Píseň ledu a ohně, protože to jsou úctyhodné špalíčky. A ještě ke všemu se jedná o sérii. Jestli něco je četba na dlouhé zimní večery, je to právě tahle dlouhá fantasy sága. Ale pozor, dlouhá si nepleťte se zdlouhavá. Od první stránky vás Martin zahrne nejrůznějšími postavami a rody a vy nebudete mít absolutně žádné tušení, kde vám hlava stojí. A než se rozkoukáte, omotá si vás celé Západozemí kolem prstu a vy se prokousáte celou ságou a budete nedočkavě vyčkávat Vichry zimy. Jediné varování, Martin je nejspíš nejpomalejší spisovatel vůbec, takže se může stát, že umřete na zvědavost. Ale stojí to za to.
Více o knize
15.
Laskavé bohyně – 872 stran
Jonathan LittellA taky něco na vážnější notu, protože i takové příběhy dokážou zcela pohltit. Tady se vydáváme do duše bývalého důstojníka SS, který ve fiktivních memoárech vypráví o tom, jak vlastně druhou světovou válku prožil. Nekaje se, ale snaží se čtenáři objasnit, jak se obyčejný člověk mohl do zvěrstev Třetí říše zapojit. Kniha je hluboká a vážná a rozhodně ji nezhltnete za jeden večer, ale bude ve vás rezonovat ještě dlouho. Text je velmi hutný a jazyk, kterým je příběh vyprávěn, si rozhodně vychutnáte. Za své literární umění si autor odnesl i několik cen.
Více o knize
16.
Kvítek karmínový a bílý – 920 stran
Michel FaberMáte rádi Dickense a jeho příběhy? Pak si jistě zamilujete i Faberův Kvítek, který je přesně takovým viktoriánským románem, ačkoli byl napsán o pár století později. Historická próza se noří do osudů prostitutky Sugar, avšak odkládá přitom viktoriánskou zdrženlivost, což přináší další rozměr navíc. Překladatelská výzva je konečně k přečtení i v češtině a žádný knihomol by ji neměl minout, protože tohle je Literatura s velkým L.
Více o knize
17.
Kmotr: Příběhy rodiny dona Corleona – 952 stran
Ed Falco, Mario PuzoKmotr je prostě mafiánská klasika, která je už na světě nějaký ten pátek, užívat si můžeme i filmovou adaptaci. Pokud se ale chcete ponořit do knižního příběhu pojednávajícím o bitkách a konfliktech mezi mafiánskými klany, je teď na to ideální doba. Nakladatelství Knižní klub totiž vydalo novou, naprosto luxusní verzi, kde najdete všechny tři příběhy Kmotra najednou. A ještě k tomu v nádherné červené vazbě a s kulkou na záložce. Tohle je prostě krasavec, se kterým budete chtít strávit nejeden večer.
Více o knize
18.
Jonathan Strange & pan Norrell – 968 stran
Susanna Mary ClarkeAčkoli magie už na počátku devatenáctého století z Anglie už téměř vymizela, ještě není mrtvá. To ostatně dokazuje i podivný pan Norrell, který se vydává do Londýna za pomoci kouzel pomoci své vlasti v boji s Napoleonem. A pak je tu taky jeho nový společník Jonathan, který se zahleděl do kouzel nejtemnějších a nejnebezpečnějších. Objemný román vydaný v Británii poprvé v roce 2004 si stále drží svou popularitu díky napínavé zápletce a skvěle implementovaný prvkům fantasticky do jinak velmi reálného vyprávění.
Více o knize
Studentka žurnalistiky, anglistiky a překladatelství, knižní i filmový nadšenec, milovnice kávy, čokolády a léta, seriálů, návalů kreativity i prolenošených dní.
americká literatura
bestseller
britská literatura
detektivka
detektivky
dobrá kniha
dobré knihy
dárky
fantasy
Harry Potter
humor
jo nesbo
kniha
knihy
knižní novinka
knižní novinky
Knižní recenze
knižní tip
knižní tipy
krimi
kuchařka
kuchařky
léto
napětí
nové knihy
návody
pozvánka
recenze
romantická literatura
romantika
román
rozhovor
severská krimi
severské krimi
soutěž
spisovatelé
společenský román
thriller
tip na knihu
vánoce
Young Adult
česká literatura
český autor
čtení na vánoce
čtu jen samé dobré knihy
Nakupujte s námi
Poslední komentáře
Komentáře
A co Měděný jezdec? :(
Je to nejhezčí knížka, kterou jsem přečetla a měla víc jak 600 stran :)
Jsou světla, která nevidíme tak tu mám už nějký ten den rozečtenou a stále mám pocit, že neubývá :)
Seznam rozhodně není vyčerpávající, kdybychom měli vypsat všechny skvělé tlusté knihy, vydalo by to dohromady taky na pořádného tlouštíka :)
Zimní příběh jsem měla rozečtený, nakonec jsem však knihu nedokázala dočíst a musela ji na neurčito odložit. Rozhodně plánuji dát jí ještě jednu šanci, líbila se mi, ale neměla jsem na tu rozvláčnost správnou náladu.
Jinak bych snad jen upozornila, že kniha má „pouhých“ 768 stran a hlavní hrdina se jmenuje Lake nikoliv „Late“. ;)
Za překlep ve jméně se omlouvám, prokletý Word! :) Jinak asi záleží na vydání s tím počtem stran, je to možné?
Každopádně souhlasím, myslím, že to je případ většiny z těchto knih, pokud na ně člověk nemá náladu, je pravděpodobné, že je kvůli délce odloží.
Rozhodně bych zmínila i Cizinku (The outlander), po GoT nejlepší volba :)
Myslím, že jiným vydáním to nebude – pokud se nemýlím, je pouze jedno jediné vydání od Joty. :) Jinak nic se neděje, uklepneme se všichni. Ale zrovna jméno je stejně špatně napsané i v odkaze na Dobrých knihách. :)
Já jsem zrovna u téhle knížky měla tu „smůlu“, že jsem jako první viděla film. A zamilovala jsem se do něj (často to bývá obráceně). Neskutečně mi učaroval a člověk se pak neubrání jistým očekáváním. A kniha byla dost jiná, více táhlá a popisná a i když se mi to moc líbilo, něco mi v tom právě v danou chvíli chybělo.
A je fakt, že když je člověk na stránce 200 tak očekává, že bude brzy konec, že jde do finiše a najednou buch, větší půlka před vámi. A pokud to nemá „švih a spád“, někdy to odradí. Třeba u Zlodějky knih jsem žádný takový problém neměla. Klidně bych tam fůru stránek přidala.
Ze zmiňovaných mám doma ještě Kvítek, Světla, Atlas a Prázdné místo. Zatím jsem je nečetla. Pořád kroužím kolem kvítku, ale i když mě jeho rozsah fascinuje, zároveň mě trochu i děsí. :D
Nikola Slavíčková: Děkujeme za upozornění i za bystré oko, už by to teď mělo být správně i na eshopu. :-) Jinak za sebe opravdu doporučuji ta Světla. Možná to není kniha pro každého, navíc i já ji četla vlastně docela dlouho, ale vážně jsem si to užívala. :-)
Kvítek mne tedy moc nenadchl. Příběh byl rozvleklý a určitě by se dal napsat na míň stránek. Jako nesoudný „Milenista“ klidně přidám tip. Na všechny doposud vydané díly.
Do případných dalších seznamů takových bichlí bych určitě přidala Klub nenapravitelných optimistů (567 stran), je to jedna z nejhezčích knih, co jsem kdy četla.
Už hodně dlouho mi tu leží nakousnuté Prázdné místo a musím říct, že jsem mu ještě úplně nepřišla na chuť. Teď v době „mateřské ospalosti“ potřebuji, aby mě kniha nenechala usnout, zatím se jí to moc nedaří… Každopádně to s ním nevzdám… :-) Díky za super návrhy, do čeho se pustit, až nebudu tak ospalá… :-D