Jodi Picoult už nám nejednou dokázala, že psát rozhodně umí. S každou další knihou se pouští do nových a nových témat – a ani zde tomu není jinak. Prostředí amišů mnohé fascinuje, ať už je to jejich zvyky nebo způsobem života. Přidejte k tomu zločin, ten nejhorší, jaký může být, a skvělé čtení je na světě.

Prostá pravda je příběhem trochu naivní amišské dívky Katie, která právě porodila. O pár hodin později je dítě nalezeno mrtvé. Všechny kroky vedou právě k tiché Katie, která ale vinu popírá. Nebyla těhotná, ani neporodila. Kde je tedy pravda? Proč tak zarputile popírá své těhotenství, a kdo novorozeně zabil?

Její obhajoby se ujímá trochu vyhořelá právnička, advokátka Ellie, která má k sektě amišů velmi blízko. Vzhledem k okolnostem bude muset v amišské komunitě chvíli žít, aby se spolu s Katie připravila na proces. Ví, že to lehké nebude, amišové jsou semknutá komunita, která nemá ráda Angličany a cizí vetřelce. Ale pokud se má dobrat pravdy, musí mnohé překousnout a začít hledat hlouběji.

Pojďme se podívat na hlavní aktéry. Advokátka Ellie mi byla velmi blízká. Zmítaná pochybnostmi ve svém milostném vztahu, vyhořelá po mnoha soudních sporech ve velkoměstě, je najednou uzavřená před světem. Všichni jí házejí klacky pod nohy. Musí bojovat se soudním systémem i sama se sebou. Amišská dívka Katie, obžalovaná z vraždy, je jako přízrak. Chvíli jsem si myslela, že je napůl blázen, napůl vypočítavá holka, která chce uniknout trestu. Ale tak jednoduché to samozřejmě není.

Pokud mohu soudit, není to tak docela thriller, ani detektivka. Ano, jde o zabití novorozeněte, ale tady jde i o něco víc. Jde o sondu do života lidí, kteří se v mnohém od nás liší, a tím nabývá příběh na dramatičnosti. Velmi dopodrobna popsaný soudní spor, vztahy mezi amišskou komunitou a cizáky, všechny rozepře a strasti. To vše je zde popsáno velmi citlivě, velmi srozumitelně. Odpouštím některé vleklé pasáže. Konec, který je nečekaný a dojemný, mi vše vynahradil do posledního písmenka.